Na východě Ukrajiny spontánně vznikají centra pomáhající potřebným
Válka na východě Ukrajiny vyvolala velkou vlnu solidarity. Dobrovolníci se starají především o ty oběti konfliktu, které si nedokážou samy pomoci – o seniory, nemocné nebo sirotky. Humanitární centra vznikají spontánně i na frontové linii v Mariupolu.
V suterénu domu, kde sídlí dobrovolnické humanitární centrum Nový Mariupol, se hromadí veškerá pomoc přicházející z Ukrajiny i ze zahraničí. Každá z dobrovolnic má na starosti určitý úsek pomoci.
„Teď je bohužel aktuální problém dětí – sirotků a invalidů. Státní programy mají velké zpoždění. My pracujeme s dětmi v Doněcku, které zůstaly bez jakékoli pomoci. Do Doněcku nejdou žádné sociální platby, nic. Ty děti tam hladovějí a situace je na hraně humanitární katastrofy,“ upozorňuje Anžela Timčenková.
Mariupol byl až do zimy ušetřen přímých bojů, 24. ledna ale separatisté zaútočili na východní předměstí a téměř dvacet lidí zabili. Bezmála sto dalších osob zranily střepiny.
„Teď se staráme o dvě holčičky z východního předměstí. Milaně výbuch utrhl nožku a Nasťa má přetrhané šlachy. Jejich stav byl těžký, prodělaly operaci, ale svět nám pomohl a poslali jsme je na rehabilitaci do Dněpropetrovsku. Bez ohledu na to, že jejich matka podporovala doněcké separatisty a udržovala kontakty s takzvanou Doněckou lidovou republikou,“ říká paní Anžela.
Válka na východě Ukrajiny vyvolala velkou vlnu solidarity. Zpravodaj ČRo Martin Dorazín navštívil jedno z humanitárních center
Humanitární pomoc soustředěná v suterénu budovy je určena pro obyvatele nejpostiženějších oblastí. Nejen Mariupolu, ale i teritorií ovládaných proruskými separatisty. Zásobám dominuje pitná voda, brambory, konzervy, oblečení a léky.
„To je jenom malá část pomoci. Dětská strava, pleny, hygienické přípravky, hračky a také léky. V Doněcku zůstaly děti bez inzulínu. Hledáme způsob, jak tam tyto preparáty dodat. Dvě děti už tam upadly do hyperglykemického kómatu a zemřely. Když jim nepomůžeme my, tak už nevím kdo,“ dodává Anžela Timčenková.
Na starosti má také případy osiřelých dětí: „Včera přivezli dva kojence do dětského domu, jednomu je měsíc a půl a druhému jsou dva měsíce. Jejich rodiče zahynuli. Jsem ve spojení s ředitelkou dětského domova a ta mě informuje o tom, kolik dětí přivezli z Doněcka a Luhanska a kdy.“
Dobrovolníci mají i ochranku
Organizace Nový Mariupol sdružuje několik desítek, možná stovek dobrovolníků. Koordinátorka Marie Podibajlová to neví přesně.
„Nikdy mě nenapadlo spočítat, kolik nás je. Koordinátorů jako já je asi deset. Vytvořili jsme horizontální strukturu. Nemáme tu vedoucí ani podřízené, nejsme kanceláří, ale spíš štábem. Tady nic nevyděláváme. Každý z nás má svou rodinu a práci. Já například přednáším na univerzitě,“ upřesňuje.
Prostory poskytla dobrovolnické organizaci paní Olga. „Zajímala jsem se o situaci, vozila jsem vojákům na kontrolní stanoviště jídlo. Tam jsme se jako dobrovolníci seznámili, dali jsme se dohromady a začalo nás přibývat, ale neměli jsme prostory. Tak jsem nabídla redakci, kde vydávám noviny. Museli jsme se trochu uskromnit, ale to vůbec nevadí,“ vysvětluje.
Proukrajinští dobrovolníci a aktivisté to v Mariupolu nemají jednoduché. Situace ve městě je velmi složitá a ne všichni obyvatelé je podporují, mají proto také vlastní ochranku. Například loni na podzim někdo vhodil do sídla organizace několik zápalných lahví a paní Olze dokonce zapálili auto.
