Rusko pomůže v případě potřeby Arménii. Reaguje na prosbu premiéra o zajištění bezpečnosti
Rusko poskytne Arménii „potřebnou pomoc“, pokud se boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami v regionu Náhorního Karabachu rozšíří na arménské území, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Ministerstvo svým sobotním prohlášením reaguje na prosbu arménského premiéra Nikola Pašinjana, který kvůli postupujícím bojům požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc se zajištěním bezpečnosti země.
„Premiér Arménie požádal ruského prezidenta o neodkladné zahájení konzultací, jejichž cílem bude určit povahu a rozsah pomoci, kterou může Ruská federace poskytnout Arménii pro zajištění její bezpečnosti,“ citovala agentura AFP komuniké arménského ministerstva.
Život v zemljance. Obyvatele Náhorního Karabachu válka donutila přebývat v podzemí
Číst článek
V dopise adresovaném Putinovi arménský premiér uvedl, že boje se přibližují k arménské hranici, a obvinil Turecko z podpory Ázerbájdžánu.
Rusko má sice v Arménii vojenskou základnu a obě země pojí bezpečnostní dohoda, Moskva ale dříve uvedla, že dokument se nevztahuje na separatistickou oblast Náhorního Karabachu.
Jerevan v sobotu kromě toho obvinil Baku z použití zbraní s bílým fosforem, který je mezinárodně zakázán, informuje agentura TASS. „Nepřítel použil zbraně obsahující chemické látky (bílý fosfor), zakázané Ženevskými úmluvami,“ oznámila Arménie s odkazem na armádu Náhorního Karabachu (Arcachu).
Ženevské úmluvy upravují ochranu obětí ozbrojených konfliktů i způsoby a prostředky vedení války. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany však obvinění označilo za nepodložené a uvedlo, že ázerbájdžánská armáda nepoužívá zbraně a prostředky, jejichž použití je v rozporu s mezinárodním právem.
Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu v pátek jednali v Ženevě pod záštitou takzvané Minské skupiny, kterou společně vedou Rusko, Francie a Spojené státy. Dohodli se, že jednotky na obou stranách nebudou v konfliktu o Náhorní Karabach záměrně útočit na civilní obyvatelstvo, rozhovory však nepřinesly nové příměří, které by bylo už čtvrtým od propuknutí aktuálních bojů.
NAGORNO KARABAKH: Footage reportedly shows incendiary weaponry being used by Azerbaijan during their offensive. pic.twitter.com/nAeJw4ffCV
— Conflict News (@Conflicts) October 30, 2020
Současné boje o Náhorní Karabach začaly před více než měsícem a jsou nejkrvavějšími v dané oblasti za více než 25 let. Mrtvých je podle AFP nejméně 1250.
Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem původně vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 000 mrtvých. Jejím důsledkem jsou statisíce uprchlíků.
Nyní se enkláva s převážně arménským obyvatelstvem a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.
