Dohodnuté příměří v Náhorním Karabachu má napotřetí vejít v platnost, od pondělního rána

Humanitární příměří v bojích o Náhorní Karabach začne platit v pondělí v 8.00 místního času (5.00 SEČ). Ve společném prohlášení to v neděli uvedly Spojené státy, Arménie a Ázerbájdžán, jejichž zástupci jednali v pátek a v sobotu ve Washingtonu. Agentura TASS rovněž uvedla, že ve čtvrtek se v Ženevě uskuteční jednání Minské skupiny, kterého se zúčastní ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu.

Washington/Jerevan/Baku Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ázerbájdžánský ministr zahraničí Džejchun Bajramov s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem. | Zdroj: Reuters

„Arménský ministr zahraničí Zohrab Mnacakanian a ázerbájdžánský ministr zahraničí Džejchun Bajramov se 24. října setkali s náměstkem ministra zahraničí USA Stephenem Biegunem a potvrdili připravenost k humanitárnímu příměří dohodnutému v Moskvě 10. října... Humanitární příměří vstupuje v platnost 26. října 2020 v 8.00 místního času (7.00 moskevského času),“ uvádí se v dokumentu, z něhož cituje agentura TASS. Už v pátek jednali oba ministři zahraničí separátně také s šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem.

Příměří v Náhorním Karabachu se nedaří udržet. ‚Je to pokračování genocidy,‘ říká místní

Číst článek

Příměří dohodnuté v Moskvě v noci na 10. října mělo začít platit už týž den v poledne, dodržováno ale nebylo a obě strany se vzájemně obviňovaly z jeho porušování. Po týdnu se dohodly na dalším termínu platnosti příměří, ani to ale nedodržovaly.

Táhlý spor

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Současný střet se rozhořel 27. září a je nejvážnější za více než 25 let.

Takzvaná Minská skupina Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) byla vytvořena v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach. Skupině předsedají Spojené státy, Rusko a Francie.

Světové mocnosti chtějí zabránit tomu, aby boje v Náhorním Karabachu nezpůsobily širší konflikt se zapojením Turecka a Ruska. Ankara jednoznačně podporuje Baku, zatímco Jerevan se dovolává spojenectví s Moskvou, která má v zemi vojenskou základnu. Velmoci mají také obavu o bezpečnost ropovodů a plynovodů, které přepravují ázerbájdžánský plyn a ropu přes jižní Kavkaz na světové trhy.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme