V Bruselu se mimořádně sešli představitelé Severoatlantické aliance, aby projednali krizi mezi Spojenými státy a OSN v otázce pokračování mise SFOR v Bosně. Velvyslanci 19 členských zemí jednají o tom, zda mise SFOR může hladce pokračovat i bez mandátu OSN. Jak z Bruselu informuje zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich, první reakce jsou takové, že by to neměl být problém.

Tento článek je více než rok starý.

18:24 1. července 2002 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Mise SFOR v Bosně čítá 18 tisíc vojáků, z toho je asi 3 100 Američanů. Aliance stále tvrdí, že k pokračování této vojenské mise nepotřebuje mandát Rady bezpečnosti OSN, ačkoli ho dosud měla. Mluvčí NATO Yves Brodeur s odvoláním na právní experty uvedl, že mezi Aliancí a bosenskými úřady je dohoda o rozmístění zahraničních vojáků v zemi. Tato smlouva vycházející ze závěrů Daytonské mírové dohody z roku 1995 plně stačí k fungování SFOR v dalším období, uvedl Brodeur.

Otázkou ale zůstává, zda Spojené státy své vojáky v bosenské misi ponechají. Pokud by je stáhly, musely by je jiné země Aliance nahradit.

Washington hrozí vetovat prodloužení mise SFOR v Bosně, pokud jeho vojáci nebudou mít zajištěnu imunitu před Mezinárodním trestním tribunálem. Ten byl ustaven k dnešnímu dni a má soudit nejhorší válečné zločiny a provinění proti lidskosti spáchané kdekoli na světě. Spojené státy tento tribunál neuznávají a obávají se toho, že by jejich vojákům mohla hrozit nepodložená zpolitizovaná obvinění.

Milan Fridrich, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít