Napětí na Blízkém východě sílí
Sever Izraele zasáhly další rakety šíitského militantního hnutí Hizballáh. Střely dopadly mimo jiné i do města Haifa. Zúžený bezpečnostní kabinet izraelské vlády dal armádě povolení k pokračování vojenské operace proti Hizballáhu v Libanonu. Židovský stát dále zintenzivňuje nálety svého vojenského letectva na Libanon, aby donutil šíitské hnutí Hizballáh propustit dva unesené izraelské vojáky a odzbrojit své aktivisty.
Izraelské letectvo bombardovalo jižní předměstí Bejrútu, letiště a pohoří Šweifát v blízkosti metropole. Útoky směřovaly také na celý jih Libanonu, včetně jeho střediskového centra, města Tyru, kde žije většina šíitských obyvatel. Izraelské pozemní jednotky v noci na dnešek v pohraniční oblasti pronikly na libanonské území a útočily na pozice Hizballáhu.
Ozbrojené složky hnutí Hizballáh naopak v noci vypálily z libanonského území další rakety na Izrael. Místní média uvedla, že několik raket dopadlo také na území severní Galileje, ale zatím nebyly hlášeny případné oběti, ani materiální škody.
Izraelská armáda oznámila, že k ochromení schopností Hizballáhu potřebuje dva týdny a že je připravena využít i speciální jednotky s přesně stanovenými úkoly, které budou podnikat výpady na území jižního Libanonu.
Pokračují i izraelské operace v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu. Dnes při nich přišlo o život nejméně deset Palestinců.
Obyvatelé Izraele postup své vlády podporují
Izraelci podporují postup své vlády, který předpokládá vojenskou operaci až do propuštění unesených izraelských vojáků a odzbrojení hnutí Hizballáh. Většina obyvatel židovského státu se podle izraelských médií domnívá, že kdyby došlo k příměří nebo k mezinárodní vojenské misi, o niž se snaží OSN, Hizballáh by přesto pokračoval v raketových útocích proti izraelskému území.
O zprostředkování příměří se dnes v Izraeli snaží i koordinátor evropské zahraniční a bezpečnostní politiky Javier Solana, který jednal s ministryní zahraničí Cipi Livniovou. Livniová do budoucna nevyloučila mezinárodní vojenskou misi, v současnosti ji ale izraelská vláda odmítá.
Generální tajemník OSN Kofi Annan prohlásil, že v Libanonu by měly být přítomny početnější a lépe vybavené mírové jednotky OSN, které by měly pomoci libanonské vládě udržet pořádek na jihu země, dokud se nepodaří odzbrojit militantní křídlo hnutí Hizballáh. Annan očekává, že misi posílí především evropské státy.
Izraelský velvyslanec v České republice Arie Arazi si ale nemyslí, že vyslání mírových jednotek OSN do jižního Libanonu problém vyřeší. "Nečekáme, že by americký nebo britský voják bojoval za Izrael. Myslím, že nutné je vyvíjet tlak na Sýrii nebo Írán a na druhé straně podporovat umírněné vůdce, jako je egyptský prezident Mubarak nebo král Saúdské Arábie," řekl Českému rozhlasu Arazi.
Americký prezident George Bush považuje za hlavního viníka celého konfliktu Sýrii, která se podle něj snaží o návrat do Libanonu. Syrská armáda tam byla 28 let pod záminkou uklidnění občanské války. Před rokem však zemi na nátlak mezinárodního společenství poté, co byl zavražděn libanonský premiér Rafík Harírí, opustila. Bush na tiskové konferenci vyjádřil svoje obavy.
"Zdá se mi, že se Sýrie snaží dostat zpět do Libanonu. Tolik jsme přitom chválili rezoluci OSN číslo 1559, která donutila syrské vojáky zemi opustit. Vždyť až jejich odchod umožnil mladé libanonské demokracii dozrát," prohlásil prezident.
Počet uprchlíků už dosáhl půl milionu
Jak uvedla televize Al-Džazíra, počet lidí, kteří byli donuceni v Libanonu opustit své domovy dosáhl půl milionu. Podle izraelských zdrojů je uprchlíků z ohrožených oblastí kolem dvou set tisíc.
Své občany už z válkou ohroženého Libanonu evakuovalo i Polsko. První skupina 96 libanonských Poláků přiletěla pozdě večer. Před varšavským letištěm na ně čekal provizorní stanový tábor.
Evakuaci doprovázely slzy. Mnozí Poláci a Polky totiž žijí ve smíšených manželstvích. Evakuaci ale polské úřady zajistily pouze osobám s polským občanstvím, části rodin proto musely zůstat v Libanonu.
O evakuaci požádalo svou vládu také více než 1500 ruských občanů. Včera vyrazily do vlasti první tři stovky Rusů. Na dnešek slíbil ministr zahraniční Sergej Lavrov odjezd dalších devíti set. Několik Rusů, kteří žijí v jižní části Libanonu, ale Moskva evakuovat nezvládne. Nemá se s nimi totiž jak spojit.
Rusko chce pro evakuaci svých občanů použít kromě autobusů a lodí také velké nákladní vrtulníky, které by zájemce o opuštění Libanonu převezly na Kypr. Moskva také vyjednává s Izraelem o evakuaci pozemní cestou a žádá záruky, že izraelská armáda nebude kolonu s ruskými občany ostřelovat.
Směrem k syrským hranicím se tak dnes vydá asi 20 autobusů, které budou mít na střeše výrazný nápis Rusko a na bocích ruské vlajky. Očekává se, že první evakuovaní Rusové přiletí do Moskvy během zítřka.
