Napětí v Černé Hoře: parlament hlasuje o NATO, hrozí masové protesty

Poslanci Černé Hory se v pátek v Cetinji scházejí k ratifikaci smlouvy o přidružení k NATO. Historické hlasování provází nelibost opozice a protizápadních skupin, jež hrozí masovými protesty. Navzdory jejich odporu však zákon pravděpodobně projde.

Podgorica Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

"NATO mě vyhnalo z Kosova," stojí na transparentu muže, který demonstruje proti vstupu Černé Hory do NATO (protest organizovaný protizápadní opozicí v obci Murino, již v roce 1999 zasáhlo bombardování NATO). | Zdroj: Reuters

Proevropská vládní koalice, která členství v NATO prosazuje, má totiž v 81členném parlamentu zajištěnou potřebnou většinu: 42 křesel. (Dominuje Demokratická strana socialistů Černé Hory (DPS) se 35 mandáty, pozn. red.)

Většina opozičních stran naopak předem oznámila, že hodlá hlasování bojkotovat. Opakují přitom svůj požadavek, aby o přidružení k Severoatlantické alianci rozhodli občané Černé Hory v celostátním referendu.

Do makedonského parlamentu vtrhnul dav rozzlobených demonstrantů. Zraněno bylo 77 lidí

Číst článek

Výjimkou jsou sociální demokraté (SPD), od loňských říjnových voleb v opozici. Ti už přislíbili, že se zasedání v Cetinji účastní a dají svůj hlas členství. 

Proruská Demokratická fronta (DF) prohlašuje smlouvu o přidružení k NATO za nezákonnou a tvrdí, že převážná většina Černohorců je strikně proti. Do historické Cetinje, někdejšího hlavního města Černohorského knížectví, svolala na pátek masovou demonstraci proti NATO.

'Nenabitá zbraň' od Ruska?

"Vyzýváme všechny občany Černé Hory, aby se k nám v pátek připojili na mírumilovném shromáždění v Cetinji (...), odkud vyšleme vzkaz torzu parlamentu, že rozhodnutí, o kterém budou hlasovat, je naprosto nezávazné a neplatné pro většinu Černé Hory," cituje čtvrteční slova lídra DF Milana Kneževiće Balkan Insight.

Už ve středu se opoziční představitelé sešli k protestní akci v obci Murino v jihovýchodním cípu země. Vesnici obývanou většinově srbským etnikem v roce 1999 zasáhla letecká kampaň NATO proti Miloševićově vládě a bomby zabily několik místních včetně tří dětí.

Ondřej Soukup: Převrat v Černé Hoře. Byli ozbrojenci napojeni na Rusko?

Číst článek

Premiér Duško Marković na pátek v Cetinji ohlásil zesílená bezpečnostní opatření. Jeho předchůdce Milo Đukanović (DPS) hlasování přisoudil "nejvyšší historickou důležitost" a vyčetl opozici, že "šermuje nenabitou zbraní" na příkaz Ruska. Černohorská prozápadní vláda loni v říjnu obvinila Moskvu, že stála za zmařeným pokusem o státní převrat, což Rusko popřelo.

Proces vstupu Černé Hory do NATO odstartovalo připojení země k aliančnímu programu Partnerství pro mír (Partnership for Peace, zkráceně PfP) v roce 2006. Protokol o přistoupení Černé Hory k NATO musí kromě samotné Podgorice ratifikovat také parlamenty všech 28 členských států. Zatím jich tak učinilo 26; ještě chybí Španělsko a Nizozemsko. 

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme