Napětí v Makedonii zůstává v popředí zájmu světového tisku

Komentáře světových deníků podrobně rozebírají napjatou situaci v Makedonii. "Makedonie je sama", "Válečný požár v Makedonii už nelze zastavit" a "Drsná lekce z Tetova" - to je pouze několik titulků na prvních stranách evropských deníků. Velká Británie dnešním dnem završuje měsíc izolace kvůli slintavce a kulhavce - listovat budeme tedy i konkrétně britským tiskem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Makedonii nesmíme zaspat, upozorňuje v dnešním vydání the Washington Post bývalý americký generál Wesley Clark. Před dvěma lety stejnou dobou selhaly rozhovory, které měly zamezit válce v Kosovu. Všichni víme, co následovalo: Miloševičovy etnické čistky a letecká kampaň NATO založená na principu, že bezpečnost v Evropě závisí na míru a právu napříč kontinentem včetně Balkánu.

Teď přihlížíme vzrůstající hrozbě nové vlny balkánského konfliktu. Rychlá eskalace bojů v severní Makedonii vyžaduje rychlou odpověď Západu, pokud má být multietnická Makedonie udržena. Váhání nebo zpoždění makedonskou situaci jenom zhorší - v krátkodobé perspektivě je NATO jedinou institucí, která může účinně jednat a odvést situaci od konfrontace k dialogu. Jednotky KFOR v Makedonii musí úzce spolupracovat s makedonskou vládou a dostat pod kontrolu povstalce i vojáky kolem hranice.

Dlouhodobě ovšem řešení spočívá v rukách makedonského kabinetu. Nestačí Albánce o jejich právech ujistit, je třeba přesvědčit je činy. V makedonském parlamentu by proto měla bez odkladů začít diskuze o postavení makedonských Albánců a ostatních minorit. Vláda musí věnovat pozornost jejich vzdělání, zdravotní péči, bydlení a pracovním příležitostem, tak jak po tom volají albánští vůdci. V tom může mezinárodní společenství pomoci. Letos by se mělo v Makedonii konat sčítání obyvatel - mezinárodní společenství by je mělo sledovat a ujistit se, že je spravedlivé ke všem, kdo se v Makedonii cítí doma, konstatuje bývalý nejvyšší velitel KFOR v Evropě Wesley Clark pro The Washington Post.

Liberální britský The Guardian vzpoura v Makedonii znepokojila. Násilí - i když podle balkánských měřítek jen nepatrně - odhalilo meze makedonské armády. Ta se jen s nadlidským úsilím snaží situaci zvládnout. Koaliční vláda ve Skopje je ohrožena a stará etnická a náboženská nepřátelství opět ožívají. Ministři zahraničí zemí Evropské unie se na své schůzce v Bruselu důležité otázce vojenské podpory Makedonii vyhnuli, takže je jasné, že při dalším vyostření bojů bude Makedonie osamocena. Ani stopa díků za podporu, kterou Makedonie v roce 1999 poskytla NATO, kritizuje list a dodává. Aliance má krátkou paměť a hraje riskantní hru - tolik britský The Guardian.

Ruská Nězavisimaja Gazeta rovněž jednoznačně kritizuje vlažný postoj Západu vůči radikálním Albáncům, vyjádřený slovy: "Jsme proti jakémukoli násilí." Kdyby ovšem Spojené státy, Francie, Německo a ostatní země odsuzovaly nejen násilí, ale veškerý albánský extrémismus, který už rozpoutal válku na území dvou evropských států, vzaly by události zcela jiný spád. Albánci by přinejmenším na čas své aktivity kolem Kosova zastavili, soudí Nězavisimaja Gazeta.

Aliance nic nepodnikne, přidává se s názorem moskevský deník Vremja. Předně by musela přiznat, že veškerá dosavadní politika NATO byla chybná, zadruhé by musela vsadit do hry životy svých vojáků. A jugoslávská či makedonská armáda? První nemá prostor pro nějaké manévry a je pod kontrolou NATO, druhé z nich chybí síla a zkušenost. A OSN? Uvážíme-li, že mírovou misi na Balkáně vložila do rukou NATO, vypadávají Spojené národy také ze hry, uvádí ruský list Vremja.

Podobně skeptický je haagský Algemeen Dagblad. Evropě a NATO hrozí znovu ztráta tváře a to i přes snahu krveprolití zabránit. V moderních dějinách se mírovým sborům dosud nepodařilo zabránit, aby národy krizových regionů neprosadily svou vůli. Mírové sbory UNPROFOR, IFOR, SFOR v Chorvatsku a v Bosně a KFOR v Kosovu musely prakticky převzít úlohu strážců hranic. Případné jednotky MFOR také sotva dosáhnou víc, soudí Algemeen Dagblad. - Padne-li druhé největší makedonské město Tetovo - píše maďarský Népszabadság - padne tím celá západní Makedonie, což znamená, že si Albánci urvou z této části země "druhé Kosovo". Tak či onak - účet nelze dělat bez albánské UČK u jednacího stolu. Pokud se tak nestane, vypukne opět totální válka s příslušnými etnickými čistkami. A je nepravděpodobné, že by na ně NATO reagovalo stejně jako v roce 1999 v případě Miloševiče, pochybuje maďarský Népszabadság.

Přesně před měsícem vyhlásila Evropská unie embargo na dovoz masa a masných produktů z Velké Británie kvůli výskytu slintavky a kulhavky. Dnešní vydání všech britských deníků se zamýšlejí nad tím, jak infekce ovlivní průběh předčasných voleb ohlášených na 3. května. Daily Telegraph nadepisuje svůj článek slovy "Slintavkové příměří mezi stranami skončilo". Členové britského kabinetu podle autorů obviňují vůdce konzervativní opozice z pokusu vydělat na současné krizi kolem epidemie politický kapitál, a to výzvou na odložení místních voleb. Více z Londýna spolupracovník Radiožurnálu Milan Kocourek.

Kontinentální noviny ještě komentují návštěvu nového izraelského premiéra Ariela Šarona ve Washingtonu. Římská La Repubblica k tomu uvádí: Reakcí Palestinců na první Šaronovu cestu do Ameriky je nová vlna násilí... Ale ve skutečnosti se dialog mezi Izraelci a Palestinci mezitím obnovil, i když zatím na neoficiální úrovni. Izraelský tisk už odhalil, že premiér Šaron by byl ochoten v rámci určité "dočasné dohody" s Jásirem Arafatem většinu židovských osad v pásmu Gazy, ne-li rovnou všechny, a také jedno sídliště na západním břehu Jordánu vyklidit: to by byl pronikavý obrat v postoji "jestřába" ve funkci izraelského premiéra, konstatuje závěrem La Repubblica.

Zuzana Šimůnková, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru