Napětí v Pobřeží slonoviny se pokusí uklidnit mise afrických státníků
V humanitární katastrofu hrozí přerůst politická krize v africkém Pobřeží slonoviny. Samozvaný prezident Laurent Gbagb stále neustupuje mezinárodnímu tlaku a odmítá se vzdát funkce. Uklidnit napětí v zemi se dnes pokusí trojice státníků z okolních zemí.
Delegaci západoafrické hospodářské unie vedou prezidenti Beninu, Kapverdských ostrovů a Sierry Leone. Chtějí přinutit Gbagbu, aby se postoupil křeslo hlavy státu Alassanovi Oattarovi, vítězi listopadových voleb.
Situaci v Pobřeží Slonoviny sleduje Vladimír Kváča, afrikanista ze Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka na Vysoké škole ekonomické
„Tito tři prezidenti přijíždějí jako vyslanci regionální organizace ECOWAS. Byli k tomu zplnomocněni na mimořádném zasedání v Nigérii. Volba na tyto tři prezidenty padla především kvůli jejich dosavadním poměrně přátelským vztahům s Laurentem Gbagbou," vysvětluje Vladimír Kváča, afrikanista ze Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka na VŠE.
"Misi lze vnímat jako pokus o to, aby mu přátelé po dobrém domluvili. Nigérie možná zůstává na pozadí připravená v budoucnu hrát případně roli zlého policajta,“ dodává Kváča.
Gbagbou se stále opírá o podporu armády a křesťanského jihu. Do země také povolal žoldáky z Angoly. To kritizoval nejen Washington a bývalá koloniální mocnost Francie, ale i Africká unie.
Regionální velmoc Nigérie dokonce zvažuje vojenskou intervenci. Chce tak předejít tomu, aby se krize rozšířila do celého regionu států. Do sousední Libérie už uprchlo na 14 tisíc lidí.
Nestabilita ohrožuje i ekonomiku celé západní Afriky. Ta závisí do velké míry na výrobě kakaa, jen v Pobřeží slonoviny se vyrobí skoro 40 procent jeho světové produkce. Další nepokoje by tak mohly zvýšit cenu v Evropě oblíbené pochoutky.