‚Lituji, že jsem rodiče neobejmul.‘ Vůdci krymských Tatarů hrozí 15 let vězení, svět volá po jeho propuštění

„Je to jako chodit na okraji propasti. Když se v FSB rozhodnou, že má být člověk zlikvidován, nic ho nezachrání,“ řekl v loňském rozhovoru pro iROZHLAS.cz Nariman Dželjal, místopředseda zvykového parlamentu krymských Tatarů, který úřady v roce 2016 zakázaly. O rok a půl později sedí místopředseda Medžlisu ve vazbě a hrozí mu až 15 let vězení. V Česku i dalších zemích mezitím sílí výzvy k jeho propuštění.

Simferopol Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V pondělí 6. září poslal ruský soud Narimana Dželjala na dva měsíce do vazby | Zdroj: Reuters

V roce 2016 se zvykový parlament krymských Tatarů ocitl mimo zákon, řada jeho členů se tak v následujících měsících a letech rozhodla anektovaný poloostrov raději opustit a odejít do kyjevského exilu. Místopředseda Medžlisu Nariman Dželjal ale byl odhodlaný se – navzdory rozhodnutí úřadů – nevzdat.

Krymští aktivisté: Obvinit vás mohou z čehokoliv, záleží na fantazii úřadů. Krym je poloostrov strachu

Číst článek

Zůstal na Krymu a dál veřejně upozorňoval na rozsáhlé porušování lidských práv, kterému krymští Tataři i další odpůrci ruské anexe ukrajinského poloostrova dennodenně čelí.

„Přátelé mě přesvědčovali, abych Krym opustil a v zájmu vlastní bezpečnosti odjel do Kyjeva, protože mi hrozilo zadržení, ale rozhodl jsem se, že budu žít a pracovat na Krymu, dokud to půjde. Ruská federace samozřejmě má možnost mě kdykoliv obvinit z nejrůznějších trestných činů, ale prozatím to neudělali. Toho se snažím využít,“ řekl loni v březnu pro iROZHLAS.cz.

Nariman Dželjal tehdy přijel do Prahy jako jeden z účastníků semináře o lidských právech na Krymu, který se konal na půdě Senátu České republiky. Byly to právě podobné zahraniční cesty, které v tehdejším rozhovoru uvedl jako jeden z hlavních důvodů, proč ho úřady na okupovaném poloostrově do té doby nechávaly být.

Jeho publicita mu podle něj poskytovala jistou míru ochrany, už na počátku jara 2020 si ale místopředseda Medžlisu byl dobře vědom toho, že se situace může každým dnem obrátit vzhůru nohama.  

‚Nucená loajalita i stvrzení výdobytků agrese.‘ Ruské pasy už získalo přes půl milionu obyvatel Donbasu

Číst článek

„Protože je činnost Medžlisu zakázaná a já neskrývám, že jsem jeho členem, mohl bych být obviněn z příslušnosti k extremistické organizaci. Také bych mohl být stíhán kvůli svému vyjadřování ohledně Krymu a jeho připojení zpět k Ukrajině, v tomto případě by mě mohli obvinit ze separatismu. Z těchto věcí by mě mohli stíhat, aniž by museli vykonstruovat kauzu či důvod k obvinění, ale ani to pro ně není problém,“ připustil tehdy klidně vystupující Nariman Dželjal.

Vůdce krymských Tatarů zároveň dodal, že „vždy záleží na tom, jak silná je fantazie lidí z policie a FSB“ – Federální služby bezpečnosti, hlavní nástupnické agentury bývalé KGB.

Z jeho aktuálních dopisů se zdá, že zmiňovaná „fantazie“ krymských a ruských úřadů byla větší, než sám očekával. První zářijovou sobotu se u jeho dveří objevili částečně maskovaní muži a sdělili mu, že ho podezírají z úmyslného poškození plynovodu ve vsi Prevalnoje u Simferopolu.

„Překvapilo mě, že mě sebrali za ‚sabotáž‘. Něco takového by mě nikdy nenapadlo, to není jedna z mých metod. Ale je to tak, jak to je,“ uvádí v prvním dopise, který sepsal v neděli 5. září, tedy pouhý den po svém zadržení.

Několikastránkové psaní předal svému právníkovi Nikolajovi Polozovovi, který jej následně zveřejnil na sociálních sítích.

Místopředseda Medžlisu Nariman Dželjal a Tetiana Pečončiková z ukrajinské organizace ZMINA během rozhovoru pro iROZHLAS.cz v březnu 2020 | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

13 mužů, část v kuklách

„Dnes je neděle. Po náročném a stresujícím dni jsem v cele simferopolského zařízení pro dočasné zadržení…. Tento proces jsem zvenčí pozoroval mnohokrát, teď ho zažívám na vlastní kůži,“ uvádí v dopise, ve kterém popisuje mimo jiné okolnosti svého zadržení.

Ukrajinská ombudsmanka: Naši lidé jsou v Rusku mučeni. Jeden z vězňů musel rok dělat, že je pes

Číst článek

Podezřelých zvuků ze zahrady si jako první všimla jeho žena Elviza.

„Sobotní ráno začalo tak, že mě probudila Elviza a řekla mi, že někdo klepe. V tu chvíli mi začalo docházet, co přijde, i když jsem tomu ještě nechtěl věřit. Rozběhl jsem se k oknu a uviděl muže v kukle, jak skáče přes plot. Běžel jsem k manželce a řekl jí, aby se oblékla a vzbudila děti,“ popisuje v dopise.

Zasahující příslušníci bezpečnostních složek následně začali klepat na dveře. „Otevřel jsem okno a požádal je, aby nevrazili dovnitř a nevyděsili děti. Když jsem uslyšel kladnou odpověď, otevřel jsem dveře. Na dvoře stálo 13 mužů, část v kuklách, část bez nich. Ukázali mi příkaz k prohlídce v případu výbuchu plynovodu v obci Prevalnoje,“ pokračuje své vyprávění.

V té době už Dželjal věděl o dvou dalších lidech, u jejichž dveří se kvůli výbuchu plynovodu objevila policie, která je podrobila domovní prohlídce, a následně byli zadrženi. Později se od právníka dozvěděl, že obviněných je celkem pět včetně Narimana Dželjala.

Hodiny s taškou přes hlavu

Domovní prohlídka byla jen „povrchní“ a velmi rychlá. Policisté Dželjala nejprve vyzvali, aby jim dal svůj mobilní telefon a laptop, a místopředseda Medžlisu všechny rozkazy bez námitek splnil.

Lidé mi do vězení v Rusku poslali 20 kilo dopisů. Byly pro mě tím nejcennějším, říká krymský aktivista

Číst článek

„Nechoval jsem se tak, jak bych měl. Teprve teď jsem začal chápat, že jsem se intuitivně snažil ochránit rodinu před tím, co se děje. Proto jsem plnil požadavky lidí, kteří prováděli prohlídku. V tu chvíli mě můj vlastní osud příliš nezajímal,“ vysvětluje.

Po ukončení domovní prohlídky mu zasahující policisté sdělili, že je bude muset následovat. Na ulici už na něj čekal transportér bez poznávacích značek, posadili ho na zadní sedadla mezi dva policisty a zbytek míst obsadilo osm mužů v kuklách. Na semaforu pak Dželjalovi nasadili tašku přes hlavu a spoutali mu ruce.

„Brzy jsme dorazili na místo. Aniž by mi sundali tašku a pouta, dovedli mě do budovy, do sklepní místnosti. Bylo tam světlo. V místnosti byli nejméně čtyři lidé, posadili mě na židli čelem vzad. Poté mě jeden z mužů rozkazovačným hlasem začal obviňovat z odpálení plynovodu,“ píše z vazby zadržený místopředseda Medžlisu.

Jeden z mužů, kteří vedli výslech, Dželjalovi následně sdělili, že má jen dvě možnosti: špatnou a velmi špatnou. Tvrdili, že ostatní podezřelí jim už všechno potřebné řekli a teď chtějí slyšet přiznání od něj.

„Zjevně stresující situace, moje znalosti toho, co se v takových sklepích odehrává, a řada dalších důvodů mě přiměly promluvit. Prostý lidský strach udělal své. Mnohokrát jsem přemýšlel o tom, jak bych se v takové situaci zachoval, a věděl jsem, že to není moje nejsilnější stránka. Každý den jsem ve veřejném prostoru riskoval a ‚zapřisáhlým hrdinou‘ jsem chtěl být i teď, ale…“ Konec věty nechává Dželjal v dopise nevyřčený.

Pouta a tašku, kterou měl po celou dobu na hlavě, mu sundali až po několika hodinách, když ho odvedli do cely. Už následující den ale začal litovat toho, že se s blízkými během zatčení důkladněji nerozloučil.

„Když mě odváželi, otec se mě ptal: ‚Zavřou tě?‘. Položil jsem mu ruku na rameno a řekl jsem mu, že všechno bude v pořádku. Naděje, že se vrátím domů, se za poslední den několikrát vytratila a zhasla. Teď je mi líto, že jsem rodiče neobejmul. V tu chvíli jsem je ale nechtěl loučením rozrušovat,“ vzpomíná Dželjal, kterého ruský soud v Simferopolu – správním středisku anektovaného Krymu – před týdnem poslal na dva měsíce do vazby.

Spolu s ním tam na dva měsíce skončili také bratři Aziz a Asan Achmetovi, další dva aktivisty Jeldara Odamanova a Ševketa Jusejnova pak soud v Simferopolu poslal do vazby na zhruba dva týdny. Všichni však čelí obvinění ve stejné věci, tedy útoku na plynovod ve vsi Prevalnoje.

Asan Achmetov čelí mučení

Zadržený krymský Tatar Asan Achmetov tvrdí, že ho bezpečnostní složky donutily k přiznání mučením. Podle něj ho agenti dlouho mučili elektrickým proudem, vyhrožovali mu, že ho zabijí a ublíží jeho manželce. Jeho svědectví zveřejnil ukrajinský server Hraty.

Achmetov popsal, že v noci na 4. září k němu domů přijelo deset lidí ve vojenských uniformách, kteří mu zakryli oči škraboškou, nasadili mu pouta a někam ho vezli. Při zadržení mu řekli, že je obviněný ze znásilnění. Poté vůz dorazil k nějaké budově. Achmetova odvedli do sklepa a přivázali ho k židli.

„Na uši mi pověsili holé elektrické kabely a potom jsem ucítil silnou ránu proudem. S přestávkami se to opakovalo po dobu tak deseti sekund. A takhle asi šestkrát nebo sedmkrát,“ uvedl Achmetov.

Potom ho odvedli ze sklepa jinam do budovy k muži, kterému se přezdívalo Doktor. Tam mu vyhrožovali, zbili ho a poté opět odvedli do suterénu, kde mu hrozili dalším mučením elektrickým proudem. Achmetov se nakonec doznal ke všemu, co se po něm chtělo. Přiznání agenti natočili na kameru.

Agenti mu podle jeho slov nakonec vyhrožovali mimosoudní popravou. Dali mu škrabošku, posadili ho do auta a někam ho vezli. „Myslel jsem si, že mě odvezli do lesa, jak pořád říkali, že mě vezou do lesa a tam mě zabijí,“ řekl Achmetov. Když vystoupili z auta, někdo mu údajně řekl: „Dělej, běž a pamatuj si, že umím dobře střílet.“ Achmetov to prý odmítl, načež ho znovu posadili do vozu a odvezli ho k budově FSB v Simferopolu. (ČTK)

Podpora ve světě

V jednom z dalších dopisů, které v minulých dnech na sociálních sítích zveřejnil jeho právník Nikolaj Polozov, Nariman Dželjal vzpomíná na slova jednoho ze zasahujících policistů. Během domovní prohlídky mu údajně řekl: „Vaší zbraní jsou slova. A to je mnohem nebezpečnější.“

Krymská režisérka: Doma jsem nebyla pět let, ani otci jsem nemohla na pohřeb. Dnes tam vládne strach

Číst článek

Právě jeho odvážná prohlášení, kterými se snažil podpořit práva všech krymských Tatarů, se pro něj nakonec stala osudnými. V dopise z 11. září ale místopředseda Medžlisu dává najevo, že se během pobytu za mřížemi svého boje rozhodně nevzdá.

„Budu i nadále pokračovat v boji všemi způsoby, které tu mám k dispozici,“ vzkázal z vazby místopředseda zvykového parlamentu krymských Tatarů, kterému za diverzi v Rusku hrozí až 15 let vězení.

Dželjalovo zatčení v minulých dnech kritizovala Evropská unie a také řada zemí, včetně Spojených států, Ukrajiny nebo Česka. Po českém ministerstvu zahraničí nejvýznamnějšího představitele Tatarů na okupovaném Krymu minulý týden podpořila také skupina 26 českých poslanců a senátorů.

Pronásledování krymských Tatarů

Krymští Tataři, kterých je na poloostrově asi čtvrt milionu ze zhruba 2,3 milionu obyvatel, byli loajální k Ukrajině a kvůli špatným historickým zkušenostem s Rusy měli z přičlenění k Rusku obavy.

Ještě za druhé světové války je sovětský vůdce Josif Stalin nechal kvůli obviněním z kolaborace s německými okupanty deportovat. Do vlasti se mohli vrátit až po několika desetiletích a mnoho z nich deportaci nepřežilo.

Podle OSN se krymští Tataři nyní stávají terčem svévolného zatýkání a razií, desetitisíce z nich proto anektovaný poloostrov opustilo.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme