Naši politici jen slibují, stěžuje si kosovský Albánec. Němci ho vrátili domů

Obrovská nezaměstnanost i beznaděj jsou hlavní důvody odchodu desetitisíců kosovských Albánců do západní Evropy. Nejvíce je láká Německo, které je však jako ekonomické migranty hromadně vrací zpět. Vláda v Prištině má ale jen omezené prostředky, aby jim zajistila lepší život, proto se mnozí netají tím, že se o štěstí v cizině pokusí znovu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kosovo opouštějí desítky tisíc lidí. Na snímku kosovští Albánci na Východním nádraží v Budapešti | Zdroj: Reuters

Třiatřicetiletý Dževat se omlouvá, že mne nemůže přivítat doma, proto se scházíme na ulici v centru obce Kosovo Pole. S rodinou totiž bydlí v bratrově polorozpadlém domku, kde není žádné topení a na dřevo prý ani jeden nemají peníze.

Sníh křupe pod nohama a mrzne, až praští. Snažíme se tedy najít nějakou restauraci a rychle se schováváme hned v první, i když zcela zakouřené kavárně.

„Z Norimberku jsem přiletěl už před půl rokem, ale doteď marně čekám na jakoukoli zprávu od místních úřadů. Registroval jsem se hned po příjezdu, ale je to pořád stejné. Naši politici jen slibují, že nám zajistí ubytování, že pomohou sehnat práci, ale nic se neděje,“ říká mladý, nakrátko ostříhaný muž.

Přehrát

00:00 / 00:00

Přes sto tisíc kosovských Albánců už požádalo o azyl v západní Evropě, hlavně v Německu. Berlín je ale posílá zpět jako ekonomické migranty. Více Robert Mikoláš

Dževat je otcem malého syna, kvůli němuž - a také nemocné ženě - prý do Německa odešel. „Neměl jsem peníze na jejich léčbu. Kluk je alergik a zdejší smog jeho zdraví vůbec neprospíval. Moje žena zase potřebovala operaci zad,“ prozrazuje jeden z hlavních důvodů odchodu do zahraničí. Tím druhým prý byla snaha sehnat nějakou slušně placenou práci. I proto požádal o azyl.

„Nejprve nás umístili do tábora v bavorském Rothu, tři rodiny v jedné místnosti. Tísnilo se tam však i 16 lidí, ale jen ženy a děti. Muži s nimi nesměli být. Říkali, že tam dřív došlo ke znásilnění, tak přijali toto opatření. A hlídali to, vždy ve 23 hodin nás chlapy poslali pryč, do velkého stanu,“ vypráví Dževat, kterého pak s rodinou z obce Roth přemístili do Norimberku.

Jeho slova se mísí s ruchem kavárny, zvukem z televize i s cigaretovým dýmem, přestože v Kosovu platí zákaz kouření.

Kosovo chce do EU. Země se ale potýká s nezaměstnaností i protivládními protesty

Číst článek

„Jídlo nám přivezli dvakrát týdně, abychom si měli z čeho vařit, dostali jsme obuv i nějaké oblečení a měsíčně pak 430 eur. Nemohu si na nic stěžovat, dokonce jsem nic neplatil za operaci manželky, a když mi zamítli žádost o azyl, nechali mne tam ještě o pár dní déle, aby důkladně vyšetřili mého syna,“ dodává Dževat Kerčeli.

Nakonec ho ale v září loňského roku posadili do letadla a poslali zpět do Kosova, kde však žádnou budoucnost nevidí. Nezaměstnanost mladých lidí v Kosovu je více než 60procentní. I proto neskrývá, že se do Německa pokusí dostat znovu.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme