Násilné střety v Barmě si vyžádaly za 10 dní téměř 90 tisíc uprchlých rohingských muslimů, tvrdí OSN

Organizace Spojených národů kritizuje Barmu, oficiálně Svazovou republiku Myanmar, za to, že nedokáže zabránit násilnostem vůči tamní muslimské menšině Rohingů. Zvláštní vyslankyně OSN kvůli tomu vyzvala barmskou politickou vůdkyni a nositelku Nobelovy ceny míru Aung Schan Su Ťij, aby do konfliktu zasáhla. Barmskou vládu kritizují i Indonésie, Pákistán a Turecko.

Neipyijto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rohingská žena s dítětem na blátivé cestě z Barmy/Myanmaru do Bangladéše | Foto: Mohammad Ponir Hossain | Zdroj: Reuters

Zvláštní vyslankyně OSN, Korejka Janghee Lee, konkrétně vyzvala Su Ťij, někdejší disidentku a dnešní faktickou politickou vůdkyni Barmy, k tomu, aby proti násilnostem vůči Rohingům zasáhla. Řekla to poté, co OSN vydala nové odhady, podle kterých už ze státu Rakhine na západě země uteklo za posledních deset dní skoro 90 tisíc Rohingů, což je ještě víc než při obdobných násilnostech vůči této barmské muslimské menšině loni na podzim.

Armáda se dopouští násilí na Rohinzích, přiznala poprvé Barma

Číst článek

Drtivá většina uprchlých Rohingů utíká do sousedního Bangladéše a podle informací z tamních uprchlických táborů jsou ve velmi zbídačeném stavu. Bangladéšští pohraničníci je proto do podle BBC země pouštějí i přes vládní nařízení, které to zakazuje. Desítky prchajících Rohingů pak zemřely, když se snažily překročit pohraniční řeku Naf.

Co přesně se děje přímo v Barmě, se jen velmi těžko ověřuje. Barmská vojenská junta totiž do oblasti Rahkine, kde Rohingové žijí, dlouhodobě nepouští novináře. Vykázala i humanitární organizace, které se na místě snažily situaci monitorovat a zabránit humanitární katastrofě. Nicméně armáda tvrdí, že nepokoje, stejně jako loni, vyvolaly útoky ozbrojenců z řad Rohingů, které mířily na vojáky a policisty v oblasti.

Armáda od konce srpna v regionu vypaluje vesnice. Tvrdí, že útočí na ozbrojence. Na druhé straně uprchlí Rohingové mluví o zapalování domů, znásilňování žen a vyhánění. Ověřit informace z místa je ale prakticky nemožné, ačkoli likvidaci vesnic podle organizace Human Rights Watch dokládají satelitní snímky.

Násilnosti v Barmě také vyvolávají širší mezinárodní kritiku. Například turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v souvislosti s Rohingy mluví o genocidě.

V Indonésii zprávy o masovém exodu Rohingů vyvolaly tisícové demonstrace, na kterých lidé požadovali vyhoštění barmského velvyslance ze země. Protestuje i Pákistán.

Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme