Před 22 lety vstoupilo Česko do NATO. To nyní připravuje novou strategii do roku 2030
Česká republika si připomíná 22 let od vstupu do Severoatlantické aliance. Tento den v roce 1999 byla spolu s Polskem a Maďarskem první postkomunistickou zemí, která NATO rozšířila. Od té doby se rozrostlo už na třicetičlennou obranou organizaci. Spíše než na minulost se ale teď aliance zaměřuje na budoucnost a dává dohromady svou novou strategii do roku 2030.
„Musíme rozšířit náš přístup k bezpečnosti. Naši potenciální protivníci využívají všechny nástroje, které mají k dispozici - vojenské, politické i ekonomické - k napadání našich institucí, oslabování našich společností a podkopávání naší bezpečnosti. Jako první linii obrany proto potřebujeme širší, integrovanější a více koordinovaný přístup k zajištění odolnosti,“ představil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jedno z opatření, které má alianci a její členy lépe vybavit na současné a budoucí hrozby.
NATO připravuje novou strategii do roku 2030. Více si poslechněte v reportáži Filipa Nerada
Ty podle něj pocházejí ze zemí jako Čína nebo Rusko a nebezpečí pro NATO představují jak potenciální konvenční útoky, tak ty hybridní, pod kterými se skrývá šíření dezinformací nebo kybernetické zásahy.
„Řada bezpečnostní rizik a hrozeb vzniká v informačním, kybernetickém prostoru a není možné úplně odlišit tu tradiční vojenskou hrozbu od těch, které se odehrávají pod úrovní ozbrojeného konfliktu v tzv. šedé zóně, nicméně narušují spojeneckou jednotu a mají za cíl znedůvěryhodnit instituce a důvěru ve schopnost demokratických vlád rozhodovat,“ doplnil pro Radiožurnál náměstek ministra obrany pro obrannou politiku a strategii Jan Havránek.
Digitalizace i ekologie
Podle člena jednoho z poradních týmů šéfa NATO složeného z mladých expertů Jana Lukačeviče může aliance na hybridní hrozby reagovat několika způsoby.
‚Amerika je zpátky,’ prohlásil Biden. Přislíbil úzkou spolupráci s Evropskou unií a NATO
Číst článek
„Velkou oporou může být výrazně lepší digitalizace. Dalším aspektem je využívání vnitřních zdrojů v oblasti kyberbezpečnosti. Třeba soukromé firmy, které jsou na světové špici. A v neposlední řadě jde i o zapojení veřejnosti, která může významnou měrou přispět, pokud bude sama vědět, že tady něco takového je,“ popsal Lukačevič.
Výzvou pro Severoatlantickou alianci budou podle Stoltenberga také klimatické změny a jejich dopady na bezpečnost. Přizpůsobit by se jim proto měla i sama organizace.
„Jsem přesvědčen, že NATO by mělo stanovit zlatý standard, jak snižovat emise u našich vojsk a přispívat k dosažení klimatické neutrality,“ popsal generální tajemník.
Velký producent oxidu uhličitého
Lukačevič souhlasí, že také na klimatickou stránku by se NATO mělo soustředit. „Armády jako takové jsou poměrně velký producentem oxidu uhličitého nebo odpadu, který zanechávají na místě, kde působí, což ovšem neznamená, že by to tak muselo být i v budoucnosti,“ popsal.
NATO odložilo rozhodnutí o stažení vojáků z Afghánistánu. Podle Metnara se čeká na příměří
Číst článek
Alianční jednotky by tak podle mladého vědce z Akademie věd mohly být schopné vystačit si s menšími zdroji a nezatěžovat tolik prostředí.
Podle náměstka Havránka to však neznamená, že NATO v budoucnu vymění tanky za solární panely: „Ale faktem je, že pro řadu spojenců a pro generálního tajemníka samotného je to relevantní téma. Čili ani Česká republika se těm debatám o klimatické bezpečnosti na půdě aliance nevyhne.“
Na co dalšího se chce NATO v příštích letech zaměřovat, jakou roli v tom budou hrát moderní technologie a jak to bude s financováním aliance a jejích misí, přiblíží pořad Evropa Plus v neděli po půl páté odpoledne na Českém rozhlase Plus.
