NATO chce posílit obranu svých jižních členů. Nesouvisí to prý se sestřeleným letadlem
Severoatlantická aliance chce posílit obranu svých jižních členů. Na schůzi v Bruselu o tom dnes budou jednat ministři zahraničí členských zemí. Šéf NATO Jens Stoltenberg při příchodu na schůzku zdůrazňoval, že opatření nesouvisí s nedávným sestřelením ruského bombardéru nad tureckou hranicí, připustil však, že i ruské počínání v regionu má na plánování aliance vliv.
NATO se v poslední době soustředilo hlavně na plánování obrany svých východních států pro případ možného útoku nebo nějaké akce ze strany Ruska. Jižní země však zdůrazňují, že kvůli nestabilitě v Sýrii nebo Libyi je potřeba posílit i jejich obranu.
„Neznamená to plánování jakékoli operace například proti Islámskému státu. Jde především o opatření pro možné krizové scénáře, které by se mohly odehrávat přímo na území členských států jižního křídla aliance,“ řekl Českému rozhlasu český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.
O jednání NATO v Bruselu mluvil zpravodaj ČRo Ondřej Houska, komentář přidal analytik ČRo Milan Slezák
Ministři by dnes měli jednat například o pomoci Turecku.
To se kvůli nedávnému sestřelení ruského bombardéru nad svou hranicí dostalo sporu s Ruskem. Šéf NATO Jens Stoltenberg však při příchodu na jednání zdůrazňoval, že aliance Turecku pomáhá s obranou dlouhodobě a nynější diskuse o tom, jak v této oblasti pokračovat, byla naplánována dávno před tureckým sestřelem.
„Turecko podporujeme řadu let a je to součástí toho, co NATO dělá. Součástí našich dlouhodobých závazků,“ upozornil Stoltenberg. Spojenci Turecku, nyní exponovanému členovi aliance na jejím jihovýchodním křídle, pomáhají především s ochranou vzdušného prostoru.
Turecko má právo bránit sebe a svůj vzdušný prostor, řekl Obama
Číst článek
V současnosti je v zemi rozmístěná španělská baterie protiletadlového systému Patriot a Spojené státy na základě dvoustranné dohody poslaly do Turecka své stíhačky, uvedl Stoltenberg.
Připomněl také záměr Británie vyslat další letadla spolu s příspěvkem jiných členských zemí. Německo a Dánsko také nabízejí svá plavidla do aliančního námořního uskupení v oblasti. Do letošního ledna se na alianční podpoře turecké protivzdušné obrany podílelo i několik českých vojáků.
„To vše je pro Turecko důležité. Čekám také závazky dalších spojenců. V příštích týdnech bychom měli přijmout rozhodnutí,“ prohlásil Stoltenberg.
„Stále asertivnější Rusko“
K sestřelení ruského bombardéru, k němuž došlo před týdnem, Stoltenberg poznamenal, že je třeba především zmírnit napětí a posílit mechanismy a vojenské kontakty, které umožní předcházet podobným incidentům a udržet situaci pod kontrolou. I to je jedním z témat dnešní schůzky.
„Stále asertivnější Rusko“ podle Stoltenberga v posledních měsících rozmísťuje moderní zbraňové systémy podél hranic aliance od Severního moře po Turecko.
Generální tajemník NATO tak reagoval na otázku, zda ruský systém protiletadlové obrany S-400 rozmístěný nyní u syrské Latakíje ohrožuje vzdušné operace aliance zemí bojujících proti Islámskému státu.
„Je to součást vzorce, kdy si Rusko vytváří schopnost bránit pohybu ve vzdušném prostoru,“ připustil Stoltenberg. Také kvůli tomu prý NATO reaguje, zvýšilo svou připravenost a přemýšlí, jak dál posílit a upravit své vojenské schopnosti.
