Stoltenberg pohrozil Rusku politickými důsledky, pokud neuklidní situaci na hranicích s Ukrajinou
Rusko může očekávat významné důsledky v hospodářské a politické oblasti, pokud se rozhodne podniknout agresivní kroky proti Ukrajině. Prohlásil to v pondělí, v předvečer dvoudenní schůzky ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance v Rize, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s lotyšským prezidentem Egilsem Levitsem.
„Rusko už podruhé v letošním roce uskutečňuje neobvyklou koncentraci sil u hranic s Ukrajinou. Sledujeme zde těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků. Jakákoliv další ruská agrese proti Ukrajině bude mít vysokou cenu v podobě politických a ekonomických důsledků pro Rusko,“ pronesl Stoltenberg.
Jednání Zelenského o převratu nesvědčí. Snahy Ruska situace využít jsou ale reálné, říká ukrajinistka
Číst článek
Politický šéf aliance podle webu Ukrainska pravda dodal, že koncentrace ruských sil nebyla ničím vyprovokována, je nepochopitelná a zvyšuje riziko nesprávného vyhodnocení situace. Stoltenberg znovu vyzval Rusko k transparentnosti a ke snížení napětí v regionu.
Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks při pondělní návštěvě jednotky NATO, nacvičující v zasněžených lotyšských lesích obranu Rigy, řekl, že kvůli odstrašení Ruska pobaltská země potřebuje stálou přítomnost amerických vojáků a rakety protivzdušné obrany Patriot.
„Potřebujeme dodatečnou mezinárodní pomoc. Chtěli bychom mít v naší zemi stálou (vojenskou) přítomnost Spojených států. A námořní a protivzdušná obrana v podstatě znamená přejít na systémy, jako je Patriot,“ řekl ministr agentuře Reuters.
Ta připomněla, že NATO po ruské anexi Krymu a podpoře povstání separatistů na východě Ukrajiny na jaře 2014 posílilo své východní křídlo čtyřmi prapory, vyslanými do Polska a Pobaltí v létě 2017.
‚NATO destabilizuje Evropu‘
Moskva tvrdí, že nemá v úmyslu napadnout Pobaltí a Polsko a obviňuje NATO z destabilizace Evropy přesouváním sil blíže k hranicím Ruska. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tvrdí, že země NATO nejsou bezprostředně ohroženy.
Na Ukrajině má proběhnout puč s ruskou účastí. Dojde k němu 1. a 2. prosince, prohlásil Zelenskyj
Číst článek
Rusko v květnu shromáždilo u hranic s Ukrajinou na 100 tisíc vojáků, tedy nejvíce od anexe Krymu. Rusové podle Západu koncentrují svá vojska u Ukrajiny i tento měsíc. Pobaltí se cítí být nejzranitelnější částí aliance.
Vojenští odborníci tvrdí, že Rusko by mohlo přes svého běloruského spojence rychle ovládnout pozemní koridor o šíři 60 kilometrů, který spojuje Polsko a Litvu, a získat tak pozemní spojení se svou silně opevněnou enklávou v Kaliningradu.
Americké jednotky, rozmístěné v Německu, jsou příliš daleko, než aby mohly podobnému útoku zabránit, dodal Reuters.
