Generální tajemník Stoltenberg: Země NATO by se měly zásobit zdravotnickým materiálem na další krizi
Země Severoatlantické aliance by měly v návaznosti na koronavirovou krizi snížit svou závislost na dovozu lékařských a ochranných potřeb ze zahraničí. Prohlásil to v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož bude alianční spolupráci v boji proti koronaviru věnována středeční videokonfenrence ministrů obrany spojeneckých států.
Alianční země využívají v době pandemie spolupráci v rámci NATO zejména k letecké přepravě nedostatkových ochranných prostředků či lékařského vybavení. Hlavně zpočátku však neměly takového materiálu dostatek a mnohé z nich byly odkázány na dodávky, především z Číny.
Státy NATO souhlasí s rozšířením mise v Iráku, řekl Stoltenberg po jednání s aliančními ministry obrany
Číst článek
„Měli bychom se z této krize poučit a lépe připravit na další,“ řekl v úterý novinářům Stoltenberg na pravidelné tiskové konferenci předcházející ministerskému jednání. Spojenecké země by si podle něj napříště měly vytvářet zásoby zdravotnického materiálu a uvažovat by měly také o přesunutí části výroby klíčových produktů na území aliance.
Podobnou strategii již v reakci na nedostatek roušek či plicních ventilátorů chystají státy Evropské unie. Evropská komise navrhla vytvoření fondu zásob ochranných prostředků či lékařského vybavení.
Ministři se podle Stoltenberga budou bavit také o tom, jak by spojenecké země mohly efektivně pokračovat ve společném boji proti šíření pandemie nemoci covid-19 a přispívat ke zmírňování jejích následků.
Vojáci se již nyní podílejí například na kontrolách hranic, dezinfekčních a dalších rizikových pracích či přepravě nemocných lidí a jejich nasazení hodlají spojenecké země ještě rozšířit.
Stoltenberg uznal, že krize má zásadní dopad na hospodářství aliančních států, zdůraznil však, že armády hrají i v této situaci důležitou roli. Vlády by se proto podle něho měly nadále snažit o zvyšování vojenských výdajů, které by podle společného aliančního závazku měly dosáhnout dvou procent hrubého národního produktu.
Většina zemí NATO je však stále hluboko pod touto metou a některé státy včetně Česka už daly najevo, že by v původním termínu do roku 2024 nemusely stihnout závazek splnit.
