Generální tajemník Stoltenberg: Země NATO by se měly zásobit zdravotnickým materiálem na další krizi

Země Severoatlantické aliance by měly v návaznosti na koronavirovou krizi snížit svou závislost na dovozu lékařských a ochranných potřeb ze zahraničí. Prohlásil to v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož bude alianční spolupráci v boji proti koronaviru věnována středeční videokonfenrence ministrů obrany spojeneckých států.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg | Foto: Yves Herman | Zdroj: Reuters

Alianční země využívají v době pandemie spolupráci v rámci NATO zejména k letecké přepravě nedostatkových ochranných prostředků či lékařského vybavení. Hlavně zpočátku však neměly takového materiálu dostatek a mnohé z nich byly odkázány na dodávky, především z Číny.

Státy NATO souhlasí s rozšířením mise v Iráku, řekl Stoltenberg po jednání s aliančními ministry obrany

Číst článek

„Měli bychom se z této krize poučit a lépe připravit na další,“ řekl v úterý novinářům Stoltenberg na pravidelné tiskové konferenci předcházející ministerskému jednání. Spojenecké země by si podle něj napříště měly vytvářet zásoby zdravotnického materiálu a uvažovat by měly také o přesunutí části výroby klíčových produktů na území aliance.

Podobnou strategii již v reakci na nedostatek roušek či plicních ventilátorů chystají státy Evropské unie. Evropská komise navrhla vytvoření fondu zásob ochranných prostředků či lékařského vybavení.

Ministři se podle Stoltenberga budou bavit také o tom, jak by spojenecké země mohly efektivně pokračovat ve společném boji proti šíření pandemie nemoci covid-19 a přispívat ke zmírňování jejích následků.

Vojáci se již nyní podílejí například na kontrolách hranic, dezinfekčních a dalších rizikových pracích či přepravě nemocných lidí a jejich nasazení hodlají spojenecké země ještě rozšířit.

Stoltenberg uznal, že krize má zásadní dopad na hospodářství aliančních států, zdůraznil však, že armády hrají i v této situaci důležitou roli. Vlády by se proto podle něho měly nadále snažit o zvyšování vojenských výdajů, které by podle společného aliančního závazku měly dosáhnout dvou procent hrubého národního produktu.

Většina zemí NATO je však stále hluboko pod touto metou a některé státy včetně Česka už daly najevo, že by v původním termínu do roku 2024 nemusely stihnout závazek splnit.

#NATO supports Allies in our joint fight against #COVID19. I will convene a meeting of Defence Ministers in mid-April via secure videoconference to discuss next steps & assess longer-term implications of the pandemic.

18:38 – 02. 04. 2020

121 313

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme