NATO posílí obranu Pobaltí a Polska, shodla se aliance na summitu v Londýně. Pro bylo i Turecko

Severoatlantická aliance se shodla na plánu posílit obranu Pobaltí a Polska. Po skončení summitu NATO v Londýně to oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Plán dosud blokovalo Turecko. Požadovalo, aby aliance na oplátku uznala kurdské skupiny, se kterými bojuje v Sýrii, jako teroristy. Ankara nakonec ustoupila. Neshody v alianci jsou ale podle Stoltenberga normální a existovaly od vzniku NATO.

Watford (Velká Británie) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Závěrečné foto ze summitu NATO v britském Watfordu | Zdroj: oficiální stránky NATO

Turecko nakonec výměnou za schválení posil pro Pobaltí a Polsko nic nepožadovalo. Neshody mezi členskými státy, které summitu předcházely, označil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg za přirozené. Závěrečný dokument mluví o NATO jako o „nejúspěšnější alianci v dějinách“.

V Londýně začíná summit NATO. Zastiňují ho Macronova slova o ‚mozkové smrti‘ Aliance

Číst článek

Ministr zahraničí za ČSSD Tomáš Petříček na závěr událost hodnotil pozitivně. „Turecko se v průběhu summitu chovalo konstruktivně, takže myslím, že také vnímá své závazky vůči alianci a chce být aktivním a platným členem pro alianci. V tomto směru byl summit skutečně úspěšný,“ řekl Petříček.

Podpora Pobaltí

Turecko dlouhodobě požaduje, aby Západ uznal za teroristické kurdské milice YPG, proti kterým turecká armáda bojuje na severu Sýrie a které tam byly spojencem USA v boji proti Isálmskému státu. Prezident Recep Tayyip Erdogan před odletem na londýnský summit uvedl, že Ankara jinak nepodpoří NATO v otázce obrany pobaltských států. Tu aliance už několik let posiluje jako součást své reakce na ruský postup vůči Ukrajině a obecně ze strany NATO kritizované stále asertivnější chování Moskvy.

Ve středu Stoltenberg řekl, že se podařilo najít shodu na aktualizovaném obranném plánu pro Pobaltí a Polsko. Na označení kurdských sil v Sýrii ale podle něj mezi členy NATO nadále panuje rozdílný názor.

Česko slíbilo dvě procenta na obranu, svůj závazek vůči NATO ale nemusí splnit

Číst článek

Litevský prezident Gitanas Nauséda na tiskové konferenci prohlásil, že Turecko výměnou za schválení plánu na summitu nic nepožadovalo. „Nikdo po nás za to nic nechtěl. Poděkovali jsme všichni prezidentovi Erdoganovi za solidaritu,“ řekl Nauséda.

Slovní přestřelky

„Samozřejmě, že máme neshody, cokoli jiného by bylo divné,“ řekl také Stoltenberg v reakci na dotaz na spory mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Média před summitem, který měl být připomínkou 70 let existence nejsilnějšího spojenectví světa, široce referovala o slovních přestřelkách právě mezi vrcholnými představiteli některých členských zemí.

„V NATO existovaly neshody po celou dobu jeho existence,“ dodal Stoltenberg a připomněl například ostré spory mezi členy bloku v souvislosti invazí do Iráku v roce 2003, kterou vedli Američané.

Závěrečný dokument

Stoltenberg představil také závěry jednání devětadvaceti členských zemí aliance, která je v nich označena za „nejúspěšnější alianci v dějinách“. V deklaraci prezidenti a premiéři zemí NATO zdůraznili solidaritu a spojenectví a připomněli článek pět Washingtonské smlouvy, podle které je útok na jednu členskou zemi útokem na všechny.

Macron trvá na ‚mozkové smrti‘ NATO. Podle Trumpa se má organizace zaměřit na Čínu a terorismus

Číst článek

Země se v závěrečném dokumentu hlásí také k plánu zvyšování obranných investic. „Dosahujeme dobrého pokroku. Musíme a budeme dělat více,“ píše se v textu. „Agresivní akce Ruska“ představují podle závěrů ohrožení euroatlantické bezpečnosti.

Britský premiér Boris Johnson při své závěrečné tiskové konferenci hovořil o „dobrých diskusích“ ohledně společného přístupu k Rusku. Lídři prý na summitu probírali, jak je třeba s Moskvou jednat a před čím je třeba se mít na pozoru. Co se týče výdajů na obranu, Johnson podle televize Sky News řekl, že Británie hodlá udržovat obranný rozpočet na úrovni všeobecně požadovaných dvou procent HDP.

Trvalou hrozbou je pro země NATO také terorismus. „Nestabilita za našimi hranicemi také přispívá k neregulérní migraci. Čelíme kybernetickým a hybridním hrozbám,“ píše se dále v dokumentu. Podporu aliance vyjádřila nastolení dlouhodobé bezpečnosti a stability v Afghánistánu či spolupráci NATO a Evropské unie. Mezi novými členy přivítala Severní Makedonii.

Deklarace zmiňuje také význam zajištění bezpečných komunikačních sítí, včetně sítí páté generace (5G) a označuje vesmír za operační prostor. Summit také uvedl, že rostoucí vliv Číny ve světě skýtá příležitosti i výzvy. V deklaraci se objevila i výzva generálnímu tajemníkovi NATO, aby zahájil proces hledání způsobu, jak posílit „politickou dimenzi“ aliance.

Jaromír Marek, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme