Ruská invaze na Ukrajinu je jakési ‚evropské 11. září‘. Finům evokuje jejich napadení Sověty, říká politolog
Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO. V důsledku ruské agrese na Ukrajině se obě severské země rozhodly ukončit svou dlouhodobou neutralitu a vstoupit do vojenské aliance, která jim má zajistit obranu před nevypočitatelnou východní mocností.
„Toto ,evropské 11. září‘ mělo samozřejmě odezvu ve finské společnosti, kde to velmi silně rezonuje,“ vysvětluje ředitel Finského institutu mezinárodních vztahů Mikka Aaltola.
„Pro Finy je velmi snadné stát na straně Ukrajinců. A to i kvůli Zimní válce a zkušenosti s tím, když zůstanete osamocení v boji s Rudou armádou. My jsme tehdy uspěli, i když nás to stalo značné územní ztráty. Přišli jsme o deset procent území, ale zabránili jsme naší okupaci. Když teď Ukrajinci bojují relativně úspěšně, ačkoli mají také značné ztráty, tak je snadné pochopit reakce Finů,“ dodává přední finský politolog.
Vstup do Severoatlantické aliance v současnosti podporují už více než tři čtvrtiny Finů. Před ruskou invazí byla většina proti. To samé platí pro sousední Švédsko.
Kromě obav z agresivity Kremlu v tom podle Aaltoly u Finů hrají důležitou roli i historické zkušenosti skandinávské země z napadení Sovětským svazem v roce 1939.
„Vzpomínky na Zimní válku jsou u nás stále velmi živé. Každý rok si připomínáme její začátek a konec. Je s tím samozřejmě spojený i fenomén finlandizace, kdy jsme se naučili používat takový doublespeak. Nemluvili jsme špatně nebo negativně o Sovětském svazu, i když jsme si mysleli něco jiného,“ připomíná specifický přístup Finska k SSSR během studené války.
Helsinky se snažily vycházet dobře s Moskvou a podřídily ji svou zahraniční politiku výměnou za zachování vlastní nezávislosti.
„Sovětský svaz už teď neexistuje, což nám umožňuje objektivně se podívat na celou tu situaci a vyhodnotit ji. Můžeme klást nepříjemné otázky a už nejsou žádná tabu. V minulosti byla ve Finsku ohledně NATO spousta tabu. Proto se o vstupu do aliance v posledních 30 letech prakticky nediskutovalo nebo to byla spíše taková kvazidebata než opravdická,“ poznamenal Aaltola.
Víc o přihláškách Finska a Švédska do NATO, jejich přínosu pro evropskou bezpečnost a pro alianci samotnou i o problémech s jejich přijímáním do NATO uslyšíte v pořadu Evropa Plus Filipa Nerada.
