NATO přijalo do svých řad dalších sedm zemí
Sedm zemí střední a východní Evropy, včetně tří bývalých republik zaniklého Sovětského svazu, se nově může pyšnit členstvím v Severoatlantické alianci. Představitelé Estonska, Lotyšska, Litvy, Slovenska, Slovinska, Rumunska a Bulharska předali ve Washintonu ratifikační listiny vládě Spojených států, která smlouvu o založení Severoatlantické aliance opatruje. Na slavnostní ceremoniál na jižním trávníku Bílého domu se sešlo několik set hostů převážně diplomatů a krajanů zemí, které se do NATO dostaly nebo o to usilují.
Na slavnostním ceremoniálu byla také bývalá americká ministryně zahraničí Madelaine Albrightová. Ta před pěti lety v Independence ve státě Missouri stála u prvního rozšíření Aliance o Českou republiku, Maďarsko a Polsko. Jak řekla Českému rozhlasu, je důležité, že NATO zůstává nejsilnější aliancí na světě a je otevřeno pro další balkánské země. Také Rusko musí podle Albrightové pochopit, že rozšiřování organizace směrem na východ není nepřátelským krokem. "Je důležité, jak řekl prezident Bush, že se pracuje s Ruskem, aby to neviděli jako něco proti nim. Vždycky jsme říkali Rusům, že to není proti nim. Toto je nová aliance, aliance zemí, které věří v demokracii a stejné principy."
Hodně se ale diskutuje o tom, jak se NATO mění, podle Colina Powela není třeba propadat hysterii, že by se rozpadlo, protože stojí na principech a ne na momentálních okolnostech. Jeho náměstek pro Evropu Robert Bradke slovenskému rozhlasu tady ve Washingtonu řekl, že se od podání přihlášky NATO změnilo. "Po útocích z 11. září a v Madridu jsme si uvědomili, že hrozby mohou přijít ze zcela jiných míst než za dob studené války. Místo hrozeb z Moskvy jsou hrozbou zbraně hromadného ničení v rukách teroristů a na to musí Aliance umět reagovat."
Rusko je ale připraveno přeskupit své vojenské síly, pokud to bude nutné. Moskva tímto způsobem reagovala především na vstup Estonska, Lotyšska a Litvy. Jak řekl náměstek šéfa ruské diplomacie Vladimír Čižov, tím, že se tyto země spolu se Slovinskem ještě nepřipojily k dohodě o konvenčních silách v Evropě, vzniká jakási šedá zóna bez omezení zbraní. Podle Vladimíra Čižova nevidí Rusko nebezpečí v tom, že se najednou u Estonska, Lotyšska a Litvy objevuje ohromné množství vojenské techniky. Moskvu prý hlavně znepokojuje možnost, že se u hranic mohou objevit vojska dalších členů Aliance.
Vstup Slovenska do NATO ovlivní také spolupráci mezi Prahou a Bratislavou. V rozhovoru pro Český rozhlas to ve Washingtonu řekl slovenský premiér Mikuláš Dzurinda s tím, že je rozpracováno více projektů. "Budeme spolupracovat v oblasti boje proti nelegální migraci. Budeme se připravovat na vstup do Schengenského systému. Stále živý je i projekt modrého nebe tedy sdílení prostředků našich vzdušných sil na zabezpečení společného operování nad Českou a Slovenskou republikou."
Naši sousedé se díky nedemokratickým praktikám prvního slovenského premiéra Vladimíra Mečiara nedostali jako jediní z vishegrádské čtyřky do NATO už při prvním rozšiřování před 5 lety. Slovensku se splnil jeden z hlavních cílů, který si vytýčilo při svém vzniku. Premiér Dzurinda novinářům tady ve Washingtonu řekl, že se Slovensko dostalo do klubu zemí, kterým je dopřána bezpečnost, jsou solidární a pro Slovensko je tak zajištěn mírový rozvoj. Od Slováků se naopak neočekává masivní vojenský vklad. Američané si zase cení, že mají zastoupení ja v Afghánistánu, tak v Iráku i na Balkáně. Cení si slovenské mechaniky a spolu s Českem také experty na zbraně hromadného ničení. V politické oblasti by mělo Slovensko pomoci dostat se do NATO dalším balkánským zemím, Albánii, Chorvatsku a Makedonii a také Bělorusku nebo Ukrajině.
