Vstup Finska a Švédska do NATO? ‚Pro Putina je to porážka,‘ hodnotí švédská expertka
Posila, vítaný krok a reflexe přání obyvatel. Závěrem summitu v Madridu je shoda na vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). „Obě země mají zkušenosti s řešením ruských provokací, přinesou značné znalosti o regionu i vojenských schopnostech.“ Server iROZHLAS.cz se spojil přímo s odborníky z obou zemí, aby nabídl odpovědi na klíčové otázky, které v souvislosti s přistoupením vyvstávají.
Co přinese vstup Finska a Švédska do NATO?
Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina zahájit 24. února invazi na Ukrajinu pohnul světovým řádem. Odstartoval otevřený konflikt, ke kterému se schylovalo už od anexe Krymu v roce 2014. Jenže u toho to neskončilo.
Ruský vpád rozmrazil po desítky let trvající neutralitu Finska a Švédska. Země se v květnu rozhodly společně podat přihlášku do Severoatlantické aliance, o měsíc později o jejich vstupu jednaly členské státy. Na závěr třídenního summitu v Madridu řekl generální tajemník Jens Stoltenberg, že obě země podepíší přístupové protokoly už v úterý.
„Myslím, že je to velmi vítaný vývoj, protože ve Finsku panuje silná domácí shoda na tom, že vstup do NATO posílí bezpečnost,“ komentoval pro server iROZHLAS.cz analytik z Finského institutu pro mezinárodní otázky Tuomas Iso-Markku.
Tack, @SwedishPM, för det täta samarbetet under dessa månader. Vi tar historiska steg.
16:49 – 17. 05. 2022
Rozhodnutí podat žádost o členství v NATO schválil finský parlament v drtivé shodě 188 hlasy pro, pouze osm poslanců bylo proti. Odráží to rozpoložení ve společnosti. Podle posledního průzkumu veřejného mínění od Helsingin Sanomat stojí o vstup do Aliance 79 procent Finů. Příklon a podpora roste také ve Švédsku, nyní je na 63 procentech. Jak upozornila agentura Bloomberg, čím dál více lidí je také zastánci Evropské unie.
Nyní bude následovat ratifikační procedura. Všech 30 států NATO musí potvrdit vstup svým souhlasným stanoviskem.
Jak upozornila švédská odbornice Minna Ålanderová, která v současnosti působí při Nadaci pro vědu a politiku (SWP), tato fáze může trvat až rok. Opatrný v odhadech je také Fin Iso-Markku. Připouští možnost zvratů a neočekávaného politického vývoje, v nejlepším případě to podle něj potrvá několik měsíců. „My ve Finsku samozřejmě doufáme v rychlou ratifikaci,“ dodal.
Proč jednání blokovalo Turecko?
Zpočátku mělo ke vstupu severských zemí výhrady. Turecko uvádělo, že neschválí rozšíření Aliance o Švédsko a Finsko. Prezident Recep Tayyip Erdogan opakoval, že obě země drží ochranou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické.
Podle expertů oslovených serverem iROZHLAS.cz to ale byla spíš snaha prosadit ve strukturách NATO své vlastní zájmy. „Kritika a požadavky Turecka byly zjevně namířeny nejen proti Finsku a Švédsku, ale také proti ostatním spojencům v NATO, a zejména Spojeným státům, s nimiž má Turecko složité vztahy,“ přiblížil Iso-Markku. Připomněl, že svou roli mohl sehrát také fakt, že se budou za rok konat parlamentní volby a prezident Erdogan se chtěl předvést jako významný mezinárodní aktér a obhájce tureckých zájmů.
Jádrem problému byla otázka angažovanosti vybraných stran a hnutí v politickém systému severských zemí, které Turecko pokládá za teroristické organizace. Obavy se týkaly také vývozu zbraní.
Například Švédsko učinilo vstřícné kroky už v polovině června. „Revidovalo své právní předpisy týkající se terorismu a 1. července vstoupí v platnost nový zákon o teroristických trestných činech,“ sdělila odbornice Ålanderová.
Situace byla odblokována na setkání finského a tureckého prezidenta, švédské premiérky a generálního tajemníka NATO, které proběhlo ještě před samotným summitem v Madridu. V rámci jednání mezi Finskem, Švédskem a Tureckem bylo vypracováno společné memorandum, které reagovalo na turecké výhrady.
„V memorandu je potenciálně kontroverzní bod, který zdůrazňuje, že Finsko a Švédsko budou žádosti Turecka o vyhoštění a vydání osob podezřelých z terorismu vyřizovat ‚urychleně a důkladně‘,“ zdůraznil finský analytik. Hned den po podpisu memoranda Ankara vyzvala země, aby vydaly 33 osob, které podezřívá z terorismu.
Jaký bude přínos zemí Alianci?
Vstup Švédska a Finska do NATO je oboustranně výhodný. Jejich začlenění by nemělo trvat příliš dlouho. Obě jsou s ní již úzce spjaty – účastní se společných cvičení a jasně splňují politické požadavky na členství, včetně demokratického systému vládnutí a tržního hospodářství.
Finsko-švédský tandem chce do NATO. ‚Ruská agrese situaci zcela změnila,‘ vysvětluje analytik Iso-Markku
Číst článek
„Mají zkušenosti s řešením ruských provokací a do Aliance přinesou značné znalosti o regionu i o vojenských schopnostech. Finsko a Švédsko v NATO usnadní obranu Pobaltí a harmonizují dosud roztříštěnou bezpečnostní architekturu regionu Baltského moře,“ přiblížila pro iROZHLAS.cz Ålanderová.
Stav armád severských zemí jsme popsali v analýze už dříve. Výzkumnice výčet rozšiřuje: „Finsko má jednu z nejsilnějších armád v Evropě – na 280 tisíc vojáků a 870 tisíc záložníků, dělostřelectvo patří mezi nejlepší. Finsko i Švédsko mají velice schopné vzdušné síly s moderním vybavením. Mohou se opřít také o námořnictvo v oblasti Baltského moře. Švédské ozbrojené síly jsou menší než finské, čítají 55 tisíc mužů, včetně zálohy. Ale země má velký vlastní obranný průmysl.“
V neposlední řadě mohou země přinést Alianci také odborné znalosti, Finsko například projevilo velký zájem o téma kybernetické bezpečnosti, provozuje Evropské centrum proti hybridním hrozbám (Hybrid CoE), které je otevřené všem zemím EU a NATO.
Co to znamená v kontextu války na Ukrajině?
Rusko ospravedlňovalo invazi na Ukrajinu denacifikací území a chtělo záruky, že se země nestane součástí západních struktur, zejména se mu nelíbilo možné připojení k NATO. Nabízí se tedy otázka: jak bude Rusko reagovat v případě Švédska a Finska?
„Není nic, co by nás mohlo na členství Finska a Švédska v NATO znepokojit. Pokud chtějí (vstoupit do NATO), tak prosím,“ citovala agentura TASS ruského prezidenta Vladimira Putina. „Pokud budou v (těchto zemích) nasazeny vojenské jednotky a infrastruktura, budeme muset zrcadlově odpovědět a utvořit stejnou hrozbu, jaká z těchto území hrozí nám,“ podotkl ruský prezident.
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý ve vysílání Radiožurnálu řekl, že má Rusko poměrně omezený prostor pro manévrování. „Rozhodnutí Turecka, že nebude bránit vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, to si myslím, že je velmi silná facka, kterou Rusko dostalo,“ uvedl.
S jeho pohledem souzní i švédská expertka: „Pro Putina je to další porážka – vstup dvou dlouhodobě vojensky nezařazených sousedů do NATO. Finsko a Švédsko stojí zcela jasně na straně Ukrajiny.“
Země navíc rozšíří arktickou dimenzi Aliance. Ta je pro Rusko důležitou sférou zájmu, protože se zde nacházejí jeho značné jaderné kapacity, zdůraznila Ålanderová. „Vstup Finska a Švédska do NATO zvýší schopnosti na severu a jednoznačně posílí pozici v celém regionu,“ souhlasil pro iROZHLAS.cz analytik Iso-Markku.
