NATO sdílí závěr USA, že Rusko nedodržuje smlouvu o raketách. Spojené státy hrozí, že ji také poruší

Severoatlantická aliance došla k závěru, že Rusko vývojem a rozmístěním raketového systému 9M729 porušuje smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Systém podle NATO představuje výrazné riziko euroatlantické bezpečnosti. V prohlášení to po svém úterním jednání uvedli ministři zahraničí členských zemí aliance.

Brusel (Aktualizováno: 19:30 4. 12. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministři zahraničí členských zemí NATO | Foto: Yves Herman | Zdroj: Reuters

„Jednoznačně podporujeme zjištění Spojených států, že Rusko porušuje své závazky plynoucí ze smlouvy INF,“ napsali ministři v prohlášení.

60 dní

Spojené státy se za 60 dní přestanou řídit podmínkami smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), pokud do té doby nezmění Rusko svůj přístup ke smlouvě a nezačne její podmínky plnit také. V Bruselu to po jednání se svými kolegy ze zemí NATO oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Ruský prezident Putin pohrozil Evropě odvetným úderem, pokud přijme rakety USA

Číst článek

„Přistupujeme k tomu z několika důvodů. V první řadě proto, že kroky Ruska hluboce podkopávají bezpečnost Spojených států a bezpečnost našich spojenců a partnerů,“ vysvětlil Pompeo.

Pro Spojené státy podle něj nemá smysl, aby zůstávaly svázány podmínkami dohody, které je omezují v případné odpovědi.

Rusko podle šéfa NATO porušuje odzbrojovací dohodu řadu let. ‚Smlouva zastarala,‘ řekl v Moskvě

Číst článek

Americký ministr uvedl, že Moskva může smlouvu z roku 1987 zachránit, pokud v následujících 60 dnech začne její podmínky ověřitelným způsobem znovu plnit.

Podle něj má nyní Rusko rozmístěno několik praporů těchto raket, jejichž dostřel z nich činí přímou hrozbu pro Evropu.

„Rusko obrátilo trend snižování jaderného nebezpečí v Evropě, kde má Amerika desetitisíce vojáků a kde žijí a pracují miliony našich civilistů,“ zdůraznil Pompeo. V nebezpečí je podle něj také daleko větší počet občanů evropských zemí.

Ruské porušování podmínek dohody INF podle Pompea nelze vidět odděleně od dalších kroků na mezinárodní scéně, například v Gruzii, na Ukrajině, v Sýrii, při vměšování do voleb v jiných zemích či při pokusu otrávit někdejšího agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury.

Základní údaje o rusko-americké Smlouvě o likvidaci raket středního a krátkého doletu

Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupil tento dokument 1. června 1988.

Ve smlouvě INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok.

Lhůta na demontáž raket krátkého doletu byla stanovena na 18 měsíců, u raket středního doletu pak na tři roky, smlouva též povolovala vzájemné inspekce. SSSR zahájil likvidaci raket 22. července 1988, Spojené státy zlikvidovaly první raketu 8. září téhož roku. Celkem bylo zlikvidováno 2692 raket krátkého a středního doletu, z toho bylo 1846 sovětských a 846 amerických.

Sovětské rakety středního doletu zahrnovaly rakety RSD-10, R-12 a R-14, které jsou na Západě označovány SS-20, SS-4 a SS-5, zatímco americké střely této kategorie zahrnovaly rakety Pershing 2 a BGM 109 (rakety s plochou dráhou letu). Za rakety krátkého doletu se považují u Sovětského svazu rakety OTR-22 a OTR-23, které jsou na Západě známy jako SS-12 a SS-23, u Spojených států rakety Pershing 1.

Umístění 108 raket Pershing 2 a 464 střel s plochou dráhou letu v Evropě schválili ministři zahraničí a obrany NATO v prosinci 1979. Zároveň komuniké vyjádřilo ochotu jednat se SSSR a se zeměmi Varšavské smlouvy o omezování strategických zbraní v Evropě, proto se dokumentu říká dvojí usnesení. Aliance tak reagovala na jednání Moskvy, která začala od poloviny 70. let nahrazovat své starší rakety SS-4 a SS-5 novými raketami SS-20, schopnými zasáhnout jakýkoli cíl v západní Evropě. Již od 60. let ale měly USA v Německu několik raket Pershing 1.

Když v listopadu 1983 neuspěla odzbrojovací jednání se SSSR, byly o rok později v západním Německu a poté i na území Belgie, Itálie, Nizozemska a Británie instalovány první rakety Pershing 2. Rozmisťování v Evropě bylo dokončeno v roce 1985. Moskva následně zahájila proti raketám kampaň, do které se zapojila i řada západoevropských pacifistických organizací.

Na základě INF mohlo již koncem února 1988 začít stahování sovětských raket z bývalých socialistických zemí. Rakety byly rozmístěny v 80. letech v NDR, Bulharsku a Československu (zde v prostoru Hranic na Moravě s odpalovacími základnami v Přáslavicích, Staré Vodě a Zeleném Kříži). Na tom, zda byly v Československu a v NDR kromě raket krátkého doletu rozmístěny i střely SS-20, se badatelé dodnes nemohou shodnout.

Odsun amerických zbraní byl oficiálně zahájen v září 1988 odvozem prvních raket z německé základny Waldheide u Heilbronnu. Na podzim byly odvezeny první rakety a střely také z Itálie, Belgie a Británie. Poslední opustila Evropu 26. září 1990 - z Wüschheimu v Porýní-Falci byla převezena na základnu Davis Monthan v Arizoně. Spojené státy svoji poslední raketu, které se týkala INF, zničily 6. května 1991. Poslední dvě sovětské rakety byly zneškodněny na polygonu Kapustin Jar o šest dní později.

Moskva už v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením od INF. Důvodem byl americký plán na umístění základen protiraketového štítu v ČR a Polsku, USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500 pro mobilní komplex Iskander-M. V červenci 2014 USA znovu obvinily Rusko z porušení dohody, Moskva tehdy údajně testovala řízenou střelu a v únoru 2017 přinesl list The New York Times zprávu, že Rusko tajně rozmístilo novou střelu SSC-8 (též označovanou 9M729), v oblasti Volgogradu a na dalším neidentifikovaném místě.

Americký prezident Donald Trump letos v říjnu oznámil, že USA od smlouvy odstoupí. Krok zdůvodnil tím, že Rusko smlouvu porušuje a že se nevztahuje na Čínu. Rusko výhrady Západu odmítá a z porušování INF naopak viní Washington. Ruský prezident Vladimir Putin také pohrozil Evropě možnou jadernou odvetou, bude-li souhlasit s rozmístěním nových amerických raket po odstoupení Washingtonu od INF. NATO v úterý došlo k závěru, že Rusko vývojem a rozmístěním systému 9M729 hrubě INF porušuje. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo oznámil, že Spojené státy se za 60 dní přestanou řídit podmínkami INF, pokud do té doby Rusko přístup ke smlouvě nezmění.

Spojené státy uzavřely se SSSR po podpisu INF i další odzbrojovací smlouvy, jako byly například dohody o omezování strategických zbraní (SALT 1 a SALT 2), INF ale byla prvním dokumentem v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní. Začátkem 90. let uzavřely obě velmoci další dvě dohody, známé jako START, které vedly k podstatnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů. START 1 určoval snížit počet hlavic na obou stranách na 6000, druhá z dohod pak jejich počet snížila ještě zhruba o polovinu. Další redukci o 50 procent pak přinesla zatím poslední z americko-ruských odzbrojovacích dohod, podepsaná v dubnu 2010 v Praze a známá jako Nový START. Platí od února 2011.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme