NATO se na žádost Turecka mimořádně sejde k situaci kolem IS a Kurdů
V úterý by se měli sejít zástupci zemí NATO. Informovala o tom agentura Reuters. O mimořádnou schůzku požádalo Turecko. To chce s partnery diskutovat o vojenských operacích, které v současnosti vede proti Islámskému státu a také proti kurdským ozbrojencům.
V úterý by se měla sejít Severoatlantická rada, v níž jsou zástupci všech 28 zemí aliance.
Sejdou se podle článku 4 Washingtonské smlouvy, podle nějž může kterákoli země aliance požádat partnery o konzultaci, bude-li se obávat, že je ohrožená její bezpečnost nebo územní celistvost.
Turecká armáda v pátek začala s nálety na pozice militantních islamistů na hranicích se Sýrií a vláda také nabídla Spojeným státům dvě letecké základny k úderům proti džihádistům v Sýrii a Iráku.
Zároveň však Turecko spustilo údery na ozbrojence z Kurdské strany pracujících (PKK) v sousedním Iráku.
Nastražená bomba zabila na východě Turecka dva vojáky, Ankara obviňuje kurdské povstalce
Číst článek
Kurdové patří v oblasti k nejúspěšnějším bojovníkům proti Islámskému státu, v Turecku však zároveň tvoří opozici vůči Ankaře. V posledních dnech se situace v zemi vyostřila.
Turecko obviňuje kurdské radikály z útoků na policisty či vojáky. Kurdové zase demonstrují proti útokům na základny PKK či proti postupu policie.
Kurdové jsou v Turecku nejpočetnější menšinou, podle odhadů tvoří asi 17 procent tamních obyvatel. Žijí také v sousedním Iráku, Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii.
Od roku 1984 vede PKK ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a práva Kurdů v Turecku. Tento boj si už vyžádal asi 45 tisíc obětí. Před dvěma lety vyzval vězněný vůdce PKK Abdullah Öcalan bojovníky, aby ukončili ozbrojené akce a stáhli se z Turecka.
O víkendu PKK v reakci na útoky turecké armády oznámila, že příměří, vyhlášené po mírových jednání s Ankarou, už podle ní nemá smysl.