NATO v Chicagu řeší i to, jak dostat z Afghánistánu své zbraně
Další postup Severoatlantické aliance v Afghánistánu je hlavním tématem jejího summitu v Chicagu. Představitelé NATO slibují, že misi v této zemi Aliance dotáhne do konce. Příští rok má NATO předat zodpovědnost za bezpečnost afghánským jednotkám a začít stahovat své vojáky.
V Afghánistánu je v tuto chvíli 130 tisíc zahraničních vojáků; nejvíce - z 90 tisíc - jich tam mají Spojené státy. Pro představu, českých vojáků je v zemi kolem 600 a mandát, který má česká armáda pro příští rok, počítá s 539 vojáky.
Stahování zahraničních vojáků z Afghánistánu už zvolna začalo, některé země, jako například Francie, slíbily, že definitivně odejdou do konce tohoto roku. Otázkou však je, zda to je logisticky zvládnutelné.
V současné době vrcholí proces předávání odpovědnosti ze bezpečnost místním silám. Ke konci roku by už afghánská armáda měla disponovat dostatečných množstvím vojáků. Sporné však je, nakolik je afghánská armáda vycvičená a motivovaná skutečně bojovat proti Tálibánu.
Situaci kolem stahování mezinárodních jednotek z Afghánistánu přiblížil Jaromír Marek ze zahraniční redakce
A je tu také otázka peněz: Prezident Karzáí na summitu NATO oznámil, že Afghánistán bude pro chod své armády potřebovat ročně čtyři miliardy dolarů. Američané se teď snaží přesvědčit ostatní členské země Aliance, aby se této částce podílely s nimi.
Vojenská operace NATO v Afghánistánu by měla být definitivně ukončena na konci roku 2014. A velkým problémem, před kterým zúčastněné země stojí, je také stažení veškeré vojenské techniky, které v zemi mají nepředstavitelné množství.
Z pozadí summitu v Chicagu dnes přišla informace, že se Američané nedohodli s Pákistánem na znovuotevření cesty do Afghánistánu přes pákistánské území, což je byla logisticky nejvýhodnější trasa.
Pákistán ji ale loni zavřel poté, co bezpilotní letadlo údajně omylem zabilo několik pákistánských vojáků. Dostat zpět všechnu techniku bez této trasy je podle amerických generálů prakticky nemožné.
Pákistán si je toho velmi dobře vědom a v jednáních se Spojenými státy je velmi tvrdý. Pro představu, dosud se za průjezd jednoho vozidla či cisterny přes pákistánské území platilo přibližně 250 dolarů, teď ale Pákistán chce pět tisíc. To je pro americkou stranu nepřijatelné.
