NATO vítá budoucí členy - Chorvatsko a Albánii
Na summitu NATO se očekává zásadní prohlášení o radaru. Praha s Washingtonem by mohly už po poledni oficiálně oznámit dohodu o hlavní smlouvě k umístnění radaru v Česku. Scházejí se kvůli tomu ministři zahraničí obou zemí - Condoleeza Riceová a Karel Schwarzenberg. Členské země NATO pošlou do Afghánistánu vojenské posily a aliance se rozroste o dva členy - o Albánii a Chorvatsko.
Ohledně vstupu Makedonie se zatím členské státy na prvním setkání bukurešťského summitu aliance neshodly. Členství v Severoatlantickému paktu se zatím nepřiblížilo ani pro Gruzii a Ukrajinu. Více se dočtete ZDE.
Francii a Německu se nejspíš podařilo oddálit takzvaný akční plán pro členství pro tyto bývalé sovětské republiky. "Rád bych se mýlil, ale v této chvíli nepředpokládám, že Gruzie a Ukrajina dostanou akční plán pro členství tady v Bukurešti," uvedl po pracovní večeři čelních představitelů států NATO mluvčí aliance James Appathurai.
Toho ale lituje Varšava. Polský prezident Lech Kaczyński nepřímo vyčetl Němcům nevděk a nedostatek pochopení pro problémy Ukrajinců a Gruzínců. "Němci zapomínají, že v roce 1955 Aliance přijala západní Německo i přesto, že nemělo mezinárodně uznané hranice a situace hrozila eskalací napětí mezi východem a západem," řekl polský prezident německým novinářům a vyzval k podobně odvážnému rozhodnutí v případě Ukrajiny a Gruzie.
Polsko je rozhodně pro to, aby NATO začalo jednat s Ukrajinou a Gruzií o členství. Odpůrci tohoto návrhu jsou ale velmi silní, připomněl Lech Kaczyński.
Polská média navíc informují o dopise, který ještě před zahájením summitu poslal Lech Kaczyński kolegům v členských zemích NATO. V dopise Lech Kaczyński upozorňuje, že budoucnost NATO závisí na rozšíření aliance na východ. Jak ale poznamenává Gazeta Wyborcza, prezident nešťastně přirovnal spory kolem přijetí Ukrajiny a Gruzie k situaci v roce 1955, kdy Aliance přijala západní Německo navzdory hrozbám z Moskvy. V Berlíně se dopis polského prezidenta nesetkal s pochopením. Němečtí politici mají v živé paměti nedávné vystoupení Lecha Kaczyńského, ve kterém prezident znovu strašil Poláky majetkovými požadavky Němců. Pozice polského prezidenta na summitu v Bukurešti i proto není taková, aby mu umožnila prosadit kandidaturu Ukrajiny a Gruzie. Stará Evropa před nimi zavírá dveře a Polsko zůstává na okraji Severoatlantické aliance, shrnula Gazeta Wyborcza.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy také potvrdil, že Paříž vyšle vojenský prapor na východ Afghánistánu: "Spojené státy, se na základě nabídky Francie rozhodly poslat jednotky na jih. Tyto jednotky splní požadavek Kanady, která chce na jihu země posily, i co se týče vybavení. Kanada tak prodlouží misi v Afghánistánu do roku 2011," upřesnil další závěry úvodní pracovní večeře Appathurai.
Český prezident Václav Klaus při úvodním setkání vyslovil naději, že podporu aliance získá stavba amerického radaru v Brdech, a že se stane součástí obranných systémů NATO. Očekává se, že by Praha možná už dnes mohla oznámit dohodu o radaru. Na summitu by se měl sejít český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se šéfkou americké diplomacie Condoleezou Riceovou a potvrdit, že hlavní smlouva o radaru už je definitivně dojednaná.Podrobnosti k radarové základně naleznete ZDE.
Na dnešní Severoatlantické radě by se mělo i nadále jednat o tom, jak dál v Afghánistánu, a například také o Kosovu. Další navyšování počtu vojáků v Afghánistánu ale pokládá místopředseda sněmovny a stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek za marnost. Jak uvedl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu, situaci v zemi to nevyřeší: "My nemáme skutečně plán, který by vedl ke zlepšení situace v Afghánistánu. My to nějak udržujeme. Byl bych rád, kdyby ten summit posloužil k tomu, aby členské státy NATO hledaly řešení a hledaly postup, za který bychom se do budoucna skutečně mohli podepsat a se kterým bychom se mohli identifikovat. Ta dosavadní cesta nevede nikam," myslí si Zaorálek. Zvukový záznam si poslechněte ZDE.
