Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle něj budou obě země přínosem pro bezpečnost obranné organizace. Helsinky a Stockholm se rozhodly pro vstup v obavách z dopadů ruské invaze na Ukrajinu, Moskva jejich rozhodnutí neschvaluje.

Brusel 12:20 5. července 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Je to opravdu historická chvíle pro Finsko, pro Švédsko i pro NATO,“ prohlásil po podpisu dokumentu Stoltenberg. Zdůraznil, že oba státy dlouhodobě s aliancí vojensky spolupracují a sdílejí společné hodnoty.

Vstup Finska a Švédska do NATO? ‚Pro Putina je to porážka,‘ hodnotí švédská expertka

Číst článek

Aby se obě skandinávské země staly členy Severoatlantické aliance, musejí přístupové dokumenty všechny alianční státy ratifikovat, což může trvat několik měsíců. Otázky v tomto směru vzbuzuje přístup Turecka, které si vymínilo splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické.

Lídři obou zemí se s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem na summitu v Madridu minulý týden dohodli, že výměnou za splnění podmínek, mezi nimiž Erdogan zmiňuje vydání desítek Kurdů, Turecko nebude jejich přístup blokovat.

Ministři zahraničí obou skandinávských států dali v úterý najevo, že jsou přesvědčeni o tom, že dohoda s Ankarou bude naplněna. O tom, zda jejich země pracují na vydávání Kurdů, jak požaduje Erdogan, však hovořit nechtěli.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít