NATO vytvoří síly rychlé reakce s několika tisíci vojáky. Na obranu svých členů
Severoatlantická aliance bude mít na obranu svých členských zemí k dispozici speciální síly rychlé reakce s několika tisíci vojáky. Na závěr summitu v britském Newportu to oznámil šéf aliance Anders Fogh Rasmussen. NATO otevřeně přiznává, že nové síly buduje kvůli současné ruské politice na Ukrajině, kterou se cítí bezprostředně ohroženy i pobaltské země nebo Poláci.
„Rozhodnutí přijmout Akční plán připravenosti (RAP) a vytvořit jednotky velmi rychlé reakce je jasným vzkazem Rusku, že jsme odhodlaní poskytnout našim spojencům efektivní ochranu a obranu,“ uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Výsledky summitu NATO ve Walesu a dohodu na vzniku nové jednotky velmi rychlé reakce shrnuje zpravodaj ČRo Jiří Hošek
I když mohou být nestálé jednotky podle Camerona rozmístěné v krátké době kdekoli po světě, za jejich těžiště se považuje východní Evropa.
„Velitelství nových sil bude v polském Štětíně,“ řekl britský premiér David Cameron. Ve východních zemích aliance budou mít jednotky rychlého nasazení připraveny zásoby munice a dalšího vybavení pro případ krize.
Podle zdrojů z německé delegace byl určitý tlak ze strany pobaltských států na vytvoření stálých vojenských základen NATO ve východní Evropě, ale tento postoj zůstal v menšině. Stálé vojenské základny NATO na východě Evropy stavět nebude.
Ukrajina čelí ruské agresi, otočil Zeman. Česko nabízí alianci vojáky i vrtulníky
Číst článek
Nové jednotky, kterým se pracovně říká „hroty kopí“, mají mít maximálně kolem 4000 vojáků. Ti by měli být schopni zasáhnout na území kteréhokoli členského státu NATO během 48 hodin. Všeobecně se vnímají jako reakce na staronovou bezpečnostní hrozbu v podobě Ruska.
„Ve světle ruských akcí i rétoriky chceme, aby bylo nad slunce jasné, že myslíme vážně své závazky vyplývající z článku 5 Severoatlantické smlouvy. Zvýšená vojenská přítomnost je tím nejúčinnějším odstrašením proti jakékoli další ruské agresi,“ zdůraznil americký prezident Barack Obama.
Obama varuje před přehnanou důvěrou v příměří na Ukrajině
Číst článek
Definitivní schválení akčního plánu se očekává až od schůzky ministrů obrany NATO na začátku příštího roku, zřejmě v únoru.
Češi jsou pro
Vznik nových sil jednoznačně podporuje i Česko. „Jde o to dát najevo, že jsme skutečně připraveni a že žádná ze zemí aliance se nemusí bát,“ potvrdil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Česká republika byla taky jedním z prvních členů NATO, které nabídly konkrétní příspěvek – 150 příslušníků 601. skupiny speciálních sil z Prostějova, včetně jejich speciálně vybavených vrtulníků.
Ministr obrany Martin Stropnický dodal, že současná ruská politika potenciálně ohrožuje i Česko. Podle něj tak přicházejí v úvahu i další varianty českého zapojení.
„Logistika nepochybně. Není vyloučena nějaká naše ‚klasická‘ specializace jako chemická jednotka a možná i zdravotní jednotka. Ale myslím, že důležitá byla rychlost a že jsme mezi prvními,“ míní Stropnický.
Na summitu Severoatlantické aliance se taky podařilo zastavit trend klesajících výdajů na obranu ze strany členských států. Hříšníci si do roku 2020 vytyčili cíl dostat se co nejblíže požadovaným dvěma procentům HDP. Česká republika se chce dostat na 1,4 procenta a třeba cíl našich slovenských sousedů je ještě o dvě desetiny ambicióznější.
