NATO začne do tří dnů hlídat bezletovou zónu nad Libyí
Severoatlantická aliance se zapojí do dozoru nad bezletovou zónou v Libyi. V zemi bude ale nadále působit také stávající koalice. O tom, že se NATO přidá k vynucování zákazu letů na Libyí, rozhodla rada velvyslanců jejích členských zemí v Bruselu. Aliance také začala plánovat převzetí velení nad všemi vojenskými operacemi. Na osvobozených územích v Libyi to lidé přijali s nadšením.
Na bezletovou zónu začne NATO dohlížet do 48 až 72 hodin. Zatím budou obě operace - tedy ta koalice Francie, Velké Británie, Kanady a dalších států a Severoatlantické aliance – existovat paralelně vedle sebe.
NATO začalo také plánovat převzetí velení nad celou operací proti libyjskému režimu. Výhrady proti tomu mělo Turecko. Jeho souhlas se ale podařilo získat po telekonferenci americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové s jejím britským, francouzským a tureckým kolegou.
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu po telekonferenci přistoupil na kompromis a souhlasil s předáním velení Alianci.
„O Turecku se dlouhodobě uvažovalo jako o aktérovi, který by měl k této krizi promluvit silným a rozhodným hlasem. Teď jsme se toho dočkali a z hlediska vývoje situace je to dobře,“ řekl Rádiu Česko geopolitický analytik Michael Romancov z Metropolitní univerzity Praha.
Zároveň vyslovil obavy, že „úleva“, která přišla po tureckém rozhodnutí, může být chápána zcela odlišně v té části světa, která se k celému konfliktu vymezuje. „Vnímáme arabské země jako monolitický blok, ale v muslimském světě je řada rozporů. Takzvané proamerické země se mohou k zásahu připojit, jiné nikoli,“ varuje.
O zásahu NATO v Libyi hovořil ve Světě o deváté geopolitický analytik Michael Romancov z Metropolitní univerzity Praha
Dá se očekávat, že se sníží počet amerických letadel zapojených do této operace a naopak poroste množství letounů, kterými přispějí další země, uvedla americká ministryně. Kromě sil aliance to bude i další arabský stát – po Kataru vysílají svoje letouny na Libyi i Spojené arabské emiráty.
Ministryně Clintonová ale varuje, že nebezpečí pro civilisty stále trvá. Potvrdil to před Radou bezpečnosti OSN generální tajemník této organizace Pan Ki-Mun.
Podle něj neexistují důkazy, že by libyjské úřady přijaly kroky nutné k naplnění rezolucí 1970 a 1973. Dodal také, že poslal do Libye svého zvláštního vyslance, bývalého jordánského ministra zahraničí Abdalláha Chatíba, aby osobně varoval Kaddáfího vládu, že Rada může přijmout další opatření, pokud nebude Libye respektovat příměří vyhlášené Radou bezpečnosti minulý týden.
Dobré zprávy z Evropy přijali obyvatelé Benghází zpěvem, modlitbami i tanci na přímořském bulváru, jak už se tady stalo zvykem. Povstalecká armáda mezitím posiluje své pozice na frontové linii ve městě Adždábia.
„Budeme postupovat k Syrtu, kde žije Kaddáfího kmen, a pak dál na západ. Musíme se dostat až do Tripolisu, jinak to nemá cenu. Diktátorský režim musíme odstranit,“ říká velitel jedné z povstaleckých základen. Nedostatky v bojového umění nahradí nadšení a boží prozřetelnost.
V neděli se Severoatlantická rada velvyslanců sejde znovu a mohla by rozhodnout o tom, že NATO začne velet celé operaci.
