Návrh KLDR na oficiální ukončení korejské války odmítnut

Jižní Korea a Spojené státy odmítly návrh Severní Koreje na mírová jednání, která by oficiálně ukončila korejskou válku. Konflikt z let 1950 až 1953 totiž ukončila dohoda o příměří a nikoli o míru. Severní Korea mírovou smlouvou se Spojenými státy a zrušením mezinárodních sankcí podmínila návrat k šestistranným rozhovorům o ukončení severokorejského jaderného programu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Socha Kim Ir-sena na návrší Mansude

Socha Kim Ir-sena na návrší Mansude | Foto: Velvyslanectví ČR v Pchjongjangu

Rozhovorů se vedle Severní a Jižní Koreje účastní Japonsko, Čína, Spojené státy a Rusko. Pchjongjang odešel od jednacího stolu v dubnu. Protestoval tak proti kritice, jakou vyvolalo odpálení severokorejské střely dlouhého doletu. Pchjongjang poté provedl svůj v pořadí druhý jaderný test, sérii zkoušek balistických střel a znovu uvedl do provozu jaderné zařízení na výrobu plutonia. Mělo to za následek zpřísnění sankcí.

O případném návratu k šestistranným rozhovorům KLDR nemluví poprvé. Přesnější podmínky ale zveřejnila až teď, po prosincové návštěvě hlavního amerického vyjednavače Stephena Bosworthe. Ten předal severokorejským představitelům dopis prezidenta Baracka Obamy s výzvou, aby Pchjongjang obnovil šestistranné rozhovory.

Přehrát

00:00 / 00:00

O návrhu KLDR na mírová jednání mluvil na Rádiu Česko zahraničněpolitický zpravodaj ČRo 1-Radiožurnálu Milan Slezák.

Jihokorejské ministerstvo obrany dnes podle agentury AP uvedlo, že jednat o míru se dá teprve tehdy, až se Pchjongjang znovu zapojí do šestistranných rozhovorů a pokročí s procesem denuklearizace. Současně ministerstvo uvedlo, že se bude nadále snažit zjistit, co za tím návrhem Pchjongjangu ve skutečnosti je.

KLDR mění postoje často

"KLDR to udělala právě teď proto, že se jí to právě teď hodí. Svoje postoje často mění podle toho, co může svým chováním získat," říká zahraničněpolitický zpravodaj ČRo 1-Radiožurnálu Milan Slezák, který situaci sleduje.

"Možná je to způsobeno tím, že si KLDR myslí, že si v předcházejícím konfrontačním období pojistila všechny drobné taktické cíle, které měla na mysli. Například to, že tím ostrým kurzem si současný vedoucí představitel Kim Čong Il pojistil nástupnictví pro svého nejmladšího syna, protože nyní ho budou generálové uznávat, když se dá najevo, že je to dynastie Kimů, která Severní Koreji vládne," pokračuje Slezák.

"Nebo to může být tak, že Severní Korea takzvaně leze ke křížku proto, že cítí tíhu zpřísněných mezinárodních sankcí, které na ni byly uvaleny právě v tom posledním období konfrontace, kdy uskutečnila jaderný test a kdy uskutečnila několik raketových testů."

Podle Milana Slezáka se Severní Korea Spojených států bojí. Na příkladu Iráku a Afghánistánu představitelé severokorejské armády vidí, že moderní válku nevyhrávají tankové jednotky, které má severokorejský režim k dispozici, ale moderní technologie. V případě konfliktu by severokorejská armáda nemohla dlouho odolávat.

KLDR chce obchodovat se světem

Za snahou o jednání s USA je zcela určitě i to, že by KLDR chtěla jednat a obchodovat i s dalšími státy, které to ale přes odpor Spojených států neudělají. USA by totiž porušení sankcí tvrdě potrestaly, ať už politicky, nebo ekonomicky.

"Jednání je nicméně asi jedinou možnou cestou, jak vyřešit globální hrozbu severokorejského jaderného programu," dodává zahraničněpolitický zpravodaj ČRo 1-Radiožurnálu Milan Slezák.

Helena Berková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme