Návrh nové rezoluce o Iráku vyvolává mezi Američany rozpory

Ve Spojených státech se rozpoutala bouřlivá diskuse o tom, zda se žádost o pomoc v Iráku rovná přiznání špatně zvolené strategie. Bushovi republikáni říkají, že zbavili svět gangsterského režimu a teď nejde o nic jiného než o malou pomoc OSN při demokratizaci země. Demokraté ale mluví o americkém působení v Iráku jako o katastrofě. Všichni se nicméně shodují, že OSN by mohla pomoci postavit Irák na nohy.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

George Bush

George Bush | Zdroj: ČTK

Prezident Bush se rozhodl požádat OSN, aby podpořila vyslání většího počtu vojáků do Iráku, ale pod americkým velením. Pro americkou vládu je neudržitelné, aby tam dlouhodobě vázala 150tisícovou armádu a sledovala, jak se země staví proti Američany vedené okupaci. Poslední kongresová studie ukázala, že do půl roku budou muset USA stáhnout polovinu vojáků. Udržení jednotek by stálo od 8 do 29 miliard dolarů ročně.

Podle návrhu rezoluce má dokument uznat iráckou vládní radu ustavenou americko-britskou koalicí jako "hlavní prvek dočasné administrativy". Mezinárodní síly v Iráku by měly rozšířit svoji působnost i na zajišťování bezpečnosti představitelů OSN a prozatímních iráckých orgánů, dále chránit hospodářské a humanitární infrastruktury.

Návrh obsahuje podle agentury AFP pouze jedinou zmínku o Spojených státech - ty by měly mít za úkol nejméně dvakrát do roka předkládat Radě bezpečnosti jménem států podílejících se na mnohonárodních silách zprávu o výsledcích jejich snažení. V závěru návrh americké rezoluce konstatuje, že "situace v Iráku, i když se zlepšila, představuje nadále ohrožení míru a mezinárodní bezpečnosti".

Americká média říkají, že George Bush mění kurz, volá SOS a jeho diplomaté se vracejí s prosíkem o pomoc do tolik kritizované OSN. Američané, kteří tvrdili, že z Iráku udělají vzor demokracie pro arabský svět ať to stojí, co to stojí, už podle novinářů nechtějí, aby nesli zdrcující tíhu poválečných ztrát, nemíní se však dělit o taktovku.

Bez posvěcení OSN jim ale nepomohou země se silnými armádami, jako Indie, Pákistán ani partner z NATO Turecko. Colin Powel už telefonoval představitelům Francie, Ruska a Německa a komentátoři připomínají, že kdo bude chtít v nastalém iráckém chaosu za Američany prolévat krev, ten bude chtít také podíl na ziscích z ropy a ze zakázek na obnově země.

Předseda Valného shromáždění Jan Kavan k návrhu rezoluce prohlásil, že OSN chce hrát v politické a hospodářské rekonstrukci větší roli, ale nechce tím válku legitimizovat. Mají-li v Iráku riskovat další země, budou podle Kavana chtít výraznější roli na politickém rozhodování o vývoji, aby co nejdříve v demokratickém Iráku vládli sami Iráčané.

Miroslav Konvalina, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme