Návštěva íránského prezidenta u amerických deníků zastínila i konferenci OSN
Masové protesty mnichů v Myanmaru (někdejší Barmě), konference OSN o změnách globálního klimatu a návštěva íránského prezidenta ve Spojených státech - to jsou jen některé z témat, kterým se věnují zahraniční noviny, televize a zpravodajské servery.
Světová média se věnují ostře sledované konferenci OSN na téma změn globálního klimatu. Například australská stanice Sky news ve svém internetovém vydání připomíná, že generální tajemník OSN Pan Ki-Mun znovu vyzval přední světové politiky, aby spolu o problematice globálních změn klimatu diskutovali a přijali společný postup řešení: "Na summitu zaznělo mnoho zajímavých názorů. Každý státník se věnoval tomu aspektu problematiky, který se ho nejvíce dotýkal. Přesto ale výrazně chyběl hlas ze Spojených států. Prezident George Bush totiž nevystoupil se svým vyjádřením. S generálním tajemníkem Pan Ki-Munem a dalšími představiteli se setká na večeři. Je přitom jasné, že bez účasti Spojných států nemůže být debata o globálních změnách klimatu úplná," konstatuje Sky news.
U amerických deníků význam této konference OSN zastínila návštěva íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, který se zúčastnil diskuze na Kolumbijské univerzitě na Broadway. Deník New York Times píše: "Přítomnost íránského prezidenta provázely protesty v okolí. Ahmadínežád se totiž netajil svými názory. Například prohlásil, že v Íránu nejsou žádní homosexuálové a že holocaust by neměl být považován za fakt, ale teorii. Obvinil Spojené státy z toho, že podporují teroristy a zmínil také americký výzkum jaderných technologií a nastolil otázku, proč západ brání jeho státu v mírovém využití atomové energie, když se sám přiznává k vytváření páté generace atomových bomb. Ahmadínežád si ale také vyslechl obvinění, že je krutý diktátor," informuje New York Times.
Návštěva íránského prezidenta v New Yorku je také hlavním tématem v arabských médiích. Například televizní stanice Al Džazíra upozorňuje na způsob, jakým americká média o jeho cestě informují: Íránský prezident obvinil vedení Kolumbijské university z nepřátelského zacházení pod vlivem amerických politiků a médií. Faktem je, že už před jeho cestou a vystoupením na akademické půdě proti němu vytáhli komentátoři do boje. Negativní reakce vyvolalo už přistání Ahmadínedžáda v New Yorku. Deník Daily News nadepsal článek o příjezdu íránského prezidenta slovy: "Přistálo zlo!", zatímco deník The New York Post nazval Ahmadínedžáda "Bláznivým mužem z Íránu".
Protesty buddhistických mnichů i obyčejných lidí v Myanmaru - někdejší Barmě - nabývají na síle. V ulicích největšího města Rangúnu se shromáždilo na 100 tisíc lidí a demonstrace proti vojenské juntě se konaly v dalších 24 městech. Od roku 1988, kdy armáda krvavě potlačila snahy o demokratizaci země, jde o největší protesty proti totalitnímu režimu. Zatímco vládní propagandistický list Nové světlo Myanmaru se o demonstracích nezmiňuje a píše například o ministerské inspekci nových lokomotiv či návštěvě šéfa resortu školství na univerzitách v Rangúnu, rozhlasová stanice Demokratický hlas Barmy vysílající ze zahraničí informuje o eskalaci protestů, obavách z možného zásahu armády i o snaze junty infiltrovat agenty mezi buddhistické mnichy.
Thajské deníky přinášejí fotografie pochodujících mnichů na titulní stránce, zároveň ale spekulují o dalším možném vývoji. Jak píše list Bangkok Post, armáda už v minulosti neváhala zakročit. Konkrétně to bylo v roce 1988, kdy vojáci zabili i několik mnichů. Tentokrát je ovšem situace jiná. Právě buddhističtí mniši, kterých je v Myanmaru (dříve Barmě) na 400 tisíc, se totiž postavili do čela demonstrací a odmítají vládní výzvy k návratu do klášterů. V každém případě však musí k rozuzlení dojít během několika příštích dnů, dodává Bangkok Post. Média v Číně, která je hlavním spojencem vojenské junty v Myanmaru, pak o dosavadních protestech zcela mlčí.
