Návštěvníka protiraketové základny Fort Greely na Aljašce překvapí ticho a klid

Seriál týdne je věnován protiraketové obraně. Jak by vypadala taková protiraketová základna, kterou u nás nebo v Polsku zvažují umístit na obranu Evropy Spojené státy? Nejlepší bude, když se na obdobnou základnu v Americe přímo vypravíme. Reportáž tam připravil zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Alexandr Pícha.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

instalace Interceptoru | Foto: MDA USA

Protiraketová základna Fort Greely na Aljašce má mít v konečné fázi 100 střel Interceptor - tedy desetkrát více, než oněch deset, které by mohly být u nás, nebo v Polsku. Ale i tak samotná základna překvapí tím, jak je relativně nevelká, tichá a nenápadná. Pro laika je také překvapivé, jak malé jsou vlastně tyto střely létající až do vesmíru. Uvědomil jsem si to, když jsem na základně viděl převážet jeden Interceptor, který se celý vešel na obyčejný nákladní vůz.

"Startovací raketové motory i nárazové moduly, které na balistické dráze ničí nepřátelské rakety, sem dopravujeme jednoduše, nákladním letadlem," řekl Českému rozhlasu na nedaleké plošině plukovník Tom Besch ze zabezpečovací jednotky základny.

Ve Fort Greely také nejsou vidět žádné startovací rampy. Na travnaté ploše velké asi jako dvě fotbalová hřiště jsou na zemi jen malé kopule, pod kterými jsou skryta podzemní sila.

"Každá čepice je jedno silo. 20 jich je rozvrženo pro jedno pole, která tady máme hotová už dvě. Interceptory jsou v silu v klimatizovaném prostředí chráněny proti počasí. Už tady máme 20 raket, jedenáct je v pohotovostní pozici na této základně a dvě v Kalifornii."

Kromě těch čepiček je na základně jen pár nízkých budov zajištění a vlastně skoro neviditelná ochranka. Je až zarážející, že v zóně s protiraketovým systémem skoro nenatrefíte na hlídkující vojáky.

"Používáme zaměstnance, ale hlavně průzkumné a pozorovací technologie provázané s infrastrukturou na základně. V řídícím středisku je pět důstojníků. Dohromady je tady jen pár set lidí. Ale jinak obrana a ochrana je moje zodpovědnost, je oddělena od aktivit protiraketové základny," vysvětluje Českému rozhlasu podplukovník Ted Hildreth z Národní gardy státu Aljaška.

Raketa Interceptor | Foto: US Missile Defense

Ochrana protiraketového systému zaměstnává místní bezpečnostní síly, ale základna podporuje i celkový rozvoj široko kolem. "Víc a víc, jak tady náš systém budujeme, místní komunita, místní lidé chápou, že z toho mohou těžit. Poskytujeme jim totiž spoustu práce, zásobují nás a podílejí se na stavbě infrastruktury základny. Většina lidí, které tady potkáte, jsou místní obchodníci, civilisté z místních obcí."

Pro trochu ospalé městečko Delta Junction a celé okolí je základna opravdu darem z nebes, který tady pozvedl místní život a ekonomiku. Potvrzují to i lidé z místní radnice: "Nastal tady opravdu boom, když se protiraketová obrana rozhodla vybrat naší oblast pro svou základnu. Rozjel se tady obchod a armáda zde hodně investuje. Všichni tu mají spoustu práce a přicházejí sem i noví lidé. Ekonomika se tady opravdu od té doby rozjela," říká spokojeně výkonný šéf radnice Peter Hallgren.

Protiraketové základny na Aljašce a v Kalifornii, však hlavně zajišťují bezpečnostní deštník nad velkým prostorem Kanady a Spojených států. K obraně Evropy ale musí být obdobná základna umístěna na našem kontinentu.

Milan Kopp, Alexandr Pícha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme