Nedovolme lodím s uprchlíky vůbec zakotvit u evropských břehů, vyzval rakouský ministr zahraničí
Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz se zaměřil na to, jak uzavřít nejnebezpečnější nelegální migrační cestu světa přes Středozemní moře. Jeho plán vychází z úspěšné strategie Austrálie. Kurz chce stavět na svém vítězství z minulého roku, kdy pomohl dojednat řešení, jež fakticky zastavilo tok uprchlíků a migrantů přicházejících do Evropy po západní balkánské trase.
Kurzův plán zarazit nelegální přepravování migrantů přes Středozemní moře - z nichž tisíce během této cesty utonou - se silně inspiruje přístupem, s jehož pomocí Austrálie znemožňuje pašeráckým lodím z jihovýchodní Asie dosažení svých břehů.
V Rakousku poprvé odsoudili žadatele o azyl ze spáchání válečných zločinů, dostal doživotí
Číst článek
"Jediným způsobem, jak pašeráckou branži umořit - a zastavit umírání ve Středozemním moři - je zajistit, aby se ten, kdo podnikne svou cestu nelegálně, do střední Evropy vůbec nedostal," řekl Kurz agentuře APA.
Podle Kurzova plánu by migranti zachránění ve Středozemním moři byli rovnou přepraveni do táborů v Tunisku a Egyptě. Cílem je vypořádat se s nimi dříve, než překročí vnější hranici Evropské unie. Jediný způsob, jak by se migranti mohli dostat do Evropy, by byly oficiální programy přesídlení.
Správná motivace
V Kurzově modelu se odráží úspěšná snaha Austrálie pašerácká plavidla zastavit dříve, než vůbec dosáhnou břehů kontinentu. Austrálie využívá svého námořnictva k tomu, aby pašerácké lodě přímo na moři obracelo zpět, a kdokoli se snaží tímto způsobem do země proklouznout, je poslán do detenčního centra ve třetí zemi. Austrálie také zdůraznila, že nikdy nedovolí usadit se v zemi nikomu, kdo by se do Austrálie pokusil dostat nelegálně na člunu.
Austrálie ovšem vedle opatření na ochranu hranic také zvýšila počet uprchlíků přijímaných oficiálními kanály.
Tento přístup odsuzují bojovníci za lidská práva, podle australského ministra pro imigraci Petera Duttona ale zachránil mnoho životů a vládě umožnil přijímat více skutečných uprchlíků. "Vládu, jež do země přivádí prostřednictvím humanitárních programů další lidi, veřejnost podpoří, jen když bude mít pod kontrolou hranice," komentuje strategii Dutton.
Kurz má za to, že pokud by se Tunisku a Egyptu dostalo ze strany EU té správné motivace, s plánem by souhlasily. Neuvedl však, co by ona správná motivace zahrnovala.
V táborech, jejichž zřízení v severní Africe navrhuje, spatřuje klíčový odstrašující prostředek. Myslí si také, že tam nebudou muset stát dlouho; migranti totiž brzy dojdou ke zjištění, že na palubě pašeráckých člunů se do Evropy nedostanou.
Stop jedné vlně
Mladý ministr zahraničí rozvažující situaci ve Středomoří už jeden úspěch při zastavování migrační vlny oslavil. V únoru 2016 zahájil kontroverzní iniciativu, v jejímž důsledku zavřely své hranice migrantům Makedonie a Srbsko, s aktivní podporou Rakouska.
Od sklonku roku 2015 až do uzavření těchto hranic se stovky tisíc migrantů, jež se předtím dostaly do Turecka, přesouvaly do Řecka. Z Řecka pokračovaly dále západní balkánskou cestou přes Makedonii, Srbsko, Chorvatsko a Maďarsko či Slovinsko do západní Evropy, především do Rakouska, Německa a do skandinávských zemí. Německo a Řecko, které se stavěly proti uzavření hranic, Kurz do svých plánů nezahrnul.
Za nošení burek a nikábů na veřejnosti bude v Rakousku hrozit pokuta až 4000 korun
Číst článek
Ve dnech poté, co západobalkánské země své hranice uzavřely, docházelo v Řecku k dramatickým scénám - uvízly zde tisíce lidí, jež měly v plánu pokračovat po balkánské trase. Někteří pozorovatelé tehdy odhadovali, že během deseti dnů se Řecko bude potýkat se 150 000 lidmi, co zde na své cestě uvíznou, a za 100 dnů se může tato cifra zvýšit na 1,5 milionu.
Za pár dní se však tok lidí do Řecka výrazně ztenčil. Dohoda, již EU uzavřelo s Tureckem o několik týdnů později, ke snížení počtu migrantů proudících do Řecka také přispěla. Tuto skutečnost Kurz odůvodňuje tím, že lidé na cestě nehledali pouze ochranu v Řecku, ale též vyhlíželi život ve střední Evropě.
Ministr je přesvědčen, že jeho plán zřídit tábory v severní Africe se stejným způsobem odrazí i na středomořské cestě.
Kurz sám sebe vnímá jako toho pravého člověka, kdo dokáže vytyčit evropskou politiku vůči migrantům, a poznamenává, že tvrdé linii, již razí a kterou ještě před rokem některé hlasy z mezinárodní komunity ostře kritizovaly, přibývá na podpoře.
"Mnozí z těch, co mě před rokem kritizovali, teď zastávají stejné stanovisko," říká Kurz. "Když jsem se poprvé dožadoval toho, že se musíme učit od Austrálie a Španělska, mnoho lidí v Rakousku i ve zbytku Evropy protestovalo."
Kurz, jehož politická hvězda stoupá, dokonce tvrdí, že si získal podporu rakouského sociálnědemokratického kancléře Christiana Kerna. V květnu se Kurz stal lídrem konzervativní Rakouské lidové strany (ÖVP) a politologové mají za to, že by se po říjnových volbách mohl stát příštím rakouským kancléřem.
