Nefederalistická frakce působí už rok v Evropském parlamentu
Před rokem byl oznámen vznik nové frakce v Evropském parlamentu Evropské konzervativní a reformní skupiny, jejímiž členy se stali i poslanci Občanské demokratické strany, polské strany Právo a spravedlnost a britští konzervativci.
Frakce si dala za cíl vytvořit nefederalistickou alternativu uvnitř unie. Ostatní velké frakce totiž mají vizi EU jako federálního státu. Platí to o lidovcích, o socialistech, o zelených a liberálech.
„Evropský parlament je ve své většině federalistický, což je zajímavé vzhledem k tomu, že drtivá většina evropského veřejného mínění a politiků rozhodně federalistická není. Přitom to jsou stejní evropští občané, kteří si zvolí své europoslance. Tímto zdůvodňovali konzervativci vznik své frakce,“ vysvětlil expert Českého rozhlasu na unijní problematiku Ondřej Houska.
Ondřej Houska mluvil o ročním působení Evropské konzervativní a reformní skupiny v Evropském parlamentu
Vznik frakce má samozřejmě i mnohem prozaičtější důvody. Britští konzervativci plánovali její vznik už delší dobu, protože jejich lídr David Cameron to slíbil při svém zvolení.
„Není žádným tajemstvím, že v britské konzervativní straně je silná euroskeptická skupina. Některé členy by uspokojilo pouze vystoupení Británie z EU. Na tyto proudy musí Cameron brát ohled a proto slíbil vznik nové nefederalistické frakce. Dříve konzervativci patřili do lidovecké frakce, která však je federalistická,“ pokračoval Houska.
Vznik Evropské konzervativní a reformní skupiny ostatní politické proudy podrobily velké kritice. Evropští lidovci ztrátou tak významné část poslanců, jakými byli britští konzervativci, ztratili část vlivu.
Houska: Vnesli racionalitu do neracionalního Evropského parlamentu
„Oficiálním důvodem stížností lidovců ale byli spojenci britských konzervatistů. Některým menším subjektům byl vyčítán antisemitismus, nebo glorifikace příslušníků zbraní SS. Jsou to ale výtky, které se nepotvrdily a navíc nebraly v potaz složitost nuancí pobaltské reality,“ uvedl expert Českého rozhlasu.
Konzervativci a reformisté za rok své existence dokázali v několika případech ovlivnit evropskou legislativu a podle Ondřeje Housky vnesli určitou míru racionality do jinak podle jeho slov velmi neracionálního Evropského parlamentu.
„Zastánci federalizace této skupině určitě nefandí. Lidé s opačným názorem si v činnosti frakce najdou dost pozitiv. Třeba nepodpořili návrh poslední známé legislativy o živnostnících, kteří se živí přepravou zboží a nesmějí pracovat tak dlouho, jak chtějí. Nebo zabránila přijetí normy, která by nutila ženy živnostnice odejít na mateřskou a přerušit své podnikání,“ dodal Houska.
