Nejdelším železničním tunelem projeli první cestující, svezla se i Merkelová
Nejdelším železničním tunelem na světě ve Švýcarsku projeli první cestující. Do ostrého provozu půjde sice 57kilometrová rekordní stavba až letos v zimě, dnešní slavnostní otevření Gotthardského úpatního tunelu ale přilákalo davy lidí i pozornost médií z celého světa. Jedním z prvních vlaků jela i německá kancléřka Angela Merkelová.
„Evropa dnes musí chránit svoje vnější hranice, o to důležitější je ale odstranění těch vnitřních,“ řekla kancléřka Merkelová v narážce na migrační krizi posledních měsíců.
Pochválila Švýcarům jedinečný tunel a slíbila, že i Německo co nejdřív postaví tratě tak, aby Gotthardským tunelem jezdily vlaky bez překážek ze severu až na jih Evropy.
Italský premiér Matteo Renzi se přidal. Zatímco některé evropské země chtějí podle něj svoje hranice zavírat, Švýcaři postaví rovnou tunel, aby cesta k nim byla naopak snazší.
Jedním z prvních vlaků v Gotthardském úpatním tunelu se svezl i zpravodaj ČRo Vojtěch Berger
Stefan Flury dělal přímo v tunelu léta stavební dozor. Připomíná, že stavbu i přes včasné dokončení provázely určité problémy. Zemřelo taky devět dělníků, většinou při dopravních nehodách. I tak je ale tunel pro Stefana, stejně jako pro většinu přítomných, stavbou století.
Šéf švýcarské turistické centrály Jörg Schmid čeká, že tunel přinese Švýcarsku mnohem víc turistů. Většina jich podle něj přijede prostě proto, že cesta tunelem bude rychlejší. Někteří nadšenci pak dorazí i kvůli tunelu samotnému.
Jedním z prvních vlaků se svezl taky Edwin Gutler, který v rakouských železnicích pracuje jako ombudsman pro cestující. Tunel, který stál skoro 11 miliard eur, je podle něj investice pro příští generaci. Ostatní evropské země by si podle Edwina měly vzít ze Švýcarska příklad, jak se nákladní doprava přesouvá ze silnic na koleje.
Dnes stavaři oficiálně předali Gotthardský úpatní tunel Švýcarským drahám. Od srpna tunelem budou jezdit jen některé vlaky, od prosince pak většina spojů, které dnes jezdí po staré trati plné zatáček a menších tunelů. Nový tunel má podle stavařů vydržet v tomto stavu aspoň 100 let.
Vesnice podél staré trati se ale obávají, že na ně kvůli rychlejší cestě pod horami zapomenou turisté i švýcarská vláda, říká starostka jedné z obcí Kristine Schniderová. Vidina o hodinu kratší cesty do Milána ji neuklidňuje a doufá, že vyhlídkovou trasu přes hory nechají Švýcarské dráhy v provozu i dál.
