Nejkratší pozemní lanovku světa najdeme v Chorvatsku. Vyběhnout kopec trvá jen o minutu déle
Nejkratší pozemní lanovku na světě mají v chorvatském Záhřebu. Trasu zdolá za něco málo přes minutu. Vyběhnout kopec do starého města Záhřebu pěšky trvá ale jen asi o minutu déle. Lanovka už cestující vozí déle než 100 let.
Horní stanice lanovky je z centra Záhřebu nadohled. Nahoru do historické části města, kde je chrám svatého Marka a vládní budovy, je to zhruba 60 metrů.
Nejkratší pozemní lanovku světa najdeme v Chorvatsku. Vyběhnout kopec trvá jen o minutu déle. Na místě natáčel Pavel Novák
„Vyzkoušíme, jak dlouho mi to bude trvat po schodech," říká reportér Radiožurnálu Pavel Novák. Zapíná stopky a vyráží nahoru. „Ode dveří ke dveřím je to 2 minuty 18 sekund," počítá po vyběhnutí schodů.
Koleje jsou dlouhé 66 metrů. Je to vůbec nejkratší pozemní lanovka na světě. Denně s ní podle zřízence pana Dražena jezdí obyvatelé horní části města a studenti několika škol, které jsou ve čtvrti Gradec.
Cena za těch pár desítek metrů jízdy jsou čtyři kuny, tedy asi 14 korun za jednu cestu. Normální lístek na městkou dopravu v Záhřebu stojí v přepočtu 36 korun. Vagonky záhřebské lanovky začaly po svahu nad ulicí Ilica jezdit v roce 1890, tehdy byl ale tento dopravní prostředek značně nespolehlivý.
Nejdříve byla lanovka poháněná párou, a když nebyl dost vysoký tlak, museli lidé podle průvodkyně Doris Kunkerové vystoupit a po schodech mezi dvěma kolejišti nejen dojít nahoru, ale také tam dotlačit vůz lanovky.
„Nebylo to tak vždycky, ale podle toho, co se povídá, se to stávalo docela často. Lidé tedy zpočátku nebyli novým dopravním prostředkem příliš nadšení," popisuje Kunkerová.
Až ve 30. letech minulého století nahradily parní stroj elektrické motory a lanovku už nebylo třeba sem tam popostrčit.
Lanovka se podle průvodkyně hodí hlavně tehdy, když spěcháte třeba na koncert nahoře ve starém městě a nechce se vám šlapat schody. Musíte se ale trefit do chvíle, kdy vůz odjíždí. Lanovka má totiž interval 10 minut.
Do cíle ale dorazí dřív, než já po schodech a cestující se při tom na rozdíl od těch z počátku 20. století ani nezapotí. „Lanovkou to sem trvalo minutu a čtyři sekundy. To bych musel hodně rychle běhat, abych ji předhonil," uzavírá reportér Radiožurnálu Pavel Novák.
