Nejlínější jsou Indonésané, nejvíce toho denně nachodí obyvatelé Hongkongu, zjistili vědci
Který národ je nejlínější, a který naopak nejaktivnější? Vědci z americké Stanfordovy univerzity sestavili žebříček a zjistili, že pokud jde o pohyb, nejlépe jsou na tom obyvatelé Hongkongu, nejhůř naopak v Indonésii.
Vědci měřili lenost podle počtu kroků, které lidé ujdou v průměru za jeden den. Data získali z aplikací v chytrých mobilních telefonech, a to od více než 700 tisíc lidí na celém světě.
V měřeném období 68 dní lidé v Hongkongu průměrně ušli bezmála 7000 kroků, zatímco Indonésané jen asi 3500. Světový průměr je lehce pod 5000. Češi jsou v aktivnější třetině někde mezi pěti a šesti tisíci kroky denně.
I když data zkreslují lidé, kteří u sebe telefon nemají celý den, autoři studie tvrdí, že množství získaných dat je tisíckrát větší než jakákoli dosavadní studie, a proto je považují za dostatečně vypovídající.
Vědci sledovali také vztah mezi tělesnou aktivitou a obezitou. Zjistili přitom, že míra obezity ve světě ani tak nezáleží čistě na tom, jak moc se lidé v průměru pohybují. Například ve Spojených státech a Mexiku lidé průměrně ujdou zhruba stejně kroků. Vyšší procento obézních je ale ve Spojených státech, kde jsou velké rozdíly mezi těmi aktivnějšími a těmi, kdo se hýbou méně.
Města uzpůsobená chodcům
Ukázalo se také, že tam, kde jsou největší nerovnosti, tam obezitou – a také nedostatkem pohybu – trpí častěji ženy. To je příklad Saúdská Arábie nebo Spojených států. Jen malá nerovnost pak byla například ve Švédsku nebo Japonsku.
A proč vlastně někde lidé chodí víc a jinde méně? Podle studie to závisí mimo jiné na tom, v jakém prostředí lidé žijí. Když vědci srovnali data z amerických měst, zjistili, že výrazně aktivnější byli lidé ve městech jako New York nebo San Francisco, která jsou uzpůsobená pro chodce.
Naopak tam, kde člověk všude musí jezdit autem, jako v Memphisu nebo Houstonu, toho lidé moc nenachodili. Takže nepřekvapí, že se lidé pohybují hlavně tam, kde k tomu mají dobré podmínky. V boji s obezitou proto podle nich pomůže třeba to, když se města přizpůsobí víc chodcům než autům.