Němci jsou nejotylejším národem v Evropě

Pochybný primát nejotylejšího národa ze všech členských zemí Evropské unie patří našim západním sousedům. Ukázala to dnes zveřejněná analýza Mezinárodní asociace pro studium obezity. Podle ní trpí nadváhou tři čtvrtiny německých mužů a skoro 60 procent žen. Měřítkem byl přitom takzvaný index tělesné hmotnosti. Němce toto prvenství příliš netěší a hodlají s tím něco podniknout.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obezita

Obezita | Foto: www.morguefile.com

"Tenhle jedinečný Currywurst je bez střívka, nechutná hrubě, ale naopak jemně, má velmi příjemnou chuť," potvrzuje s plnou pusou populární uzeniny stálý zákazník jednoho z mnoha berlínských podniků rychlého občerstvení, že Němci mají tento typ stravování v oblibě.

Když k tomu připadáme lásku k pivu a nedostatek pohybu, není divu, že se naši západní sousedé "projedli" až na špici evropského žebříčku tlouštíků. Abychom se zase moc neradovali, českým mužům patří podle britské organizace stříbrná pozice.

"Ještě dlouho po skončení druhé světové války měli Němci málo jídla, ale spoustu pohybu. Dnes se situace obrátila. Proto musíme nepříznivý poměr jídla vůči pohybu rozumně upravit," neříká nic světoborného ministr Horst Seehofer, který je ve spolkové vládě za oblast výživy zodpovědný.

Politik bavorské CSU nicméně slibuje přijetí národního akčního plánu. Ministr chce mimo jiné zlepšit povědomí veřejnosti o rizicích spojených s obezitou. Cílem číslo jedna ale bude do roku 2010 zastavit dramatický nárůst počtu obézních dětí a do roku 2020 pak jejich číslo znatelně snížit.

"Ve věku od sedmi do deseti let trpí nadváhou každé šesté a u jedenácti- až třináctiletých německých dětí pak dokonce každé páté," prozrazuje alarmující čísla Bärbel Kurthová z Institutu Roberta Kocha v Berlíně. Podle ní je situace zvlášť závažná u potomků z rodin s nižšími příjmy.

Právě pro sociálně slabší vrstvy obyvatel žádají experti na výživu zavedení státních dotací na nákup zdravých potravin a subvencování sportovních aktivit. Strana Zelených pak přišla s návrhem na zákaz reklamy výrobců sladkostí.

"Není možné, aby některé společnosti vynakládaly obrovské prostředky na reklamu, platily si psychology a nakonec se rodičům a dětem snažily namluvit, že všechny ty sladkosti od kukuřičných vloček až po různá překvapení potřebují k tomu, aby byli šťastní," řekla televizi ARD šéfka poslanecké frakce Zelených Renate Künastová.

Pokud by jejich návrh neprošel, požadují Zelení alespoň zřetelné označení těch potravin, které útočí na naše břišní partie. Odborníci si dokáží představit takzvaný "semaforový systém," kdy by zelenou byly označeny zdravé a červenou naopak zdraví škodlivé potraviny.

Německé zdravotnictví ročně vynaloží 10 až 20 miliard eur na léčbu chorob, jejichž příčinou je nadváha. Obézní pacienti jsou navíc v mnoha nemocnicích doslova postrachem. Péče o ně totiž bývá mimořádně náročná a někdy dokonce nemožná.

Hlavním problémem jsou nedostatečně dlouhé chirurgické nástroje a taky operační stoly, které se pod otylými Němci bortí. Třeba na kolínské univerzitní klinice se měl urologickému zákroku podrobit pacient vážící 190 kilogramů. Operace na běžném stole se zdála být příliš riskantní a speciální stůl nebyl k dispozici. Po pěti dnech tak musel dotyčný cvalík nemocnici opustit s tím, že se má vrátit, až bude o 60 kilo lehčí...

Tahle a další historky daly právě na kolínské klinice vzniknout programu s názvem "Operační management pro XXL-pacienty". Jak napsal deník Die Welt, nemocnice tak už disponuje nejen mimořádně stabilním stolem, ale taky prodlouženým kabelem EKG nebo obřími košilemi, takzvanými andělíčky, které v tomto případě připomínají spíš malé stany.

Jiří Hošek, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme