Němci řeší násilí proti muslimským ženám

V Německu řeší problém s brutálním násilím vůči ženám a dívkám muslimského původu. V posledních letech dokonce několik desítek žen stalo obětí tzv. "vraždy ze cti." Podle názoru vlastní rodiny porušily tradiční muslimské normy a pravidla chování například tím, že odešly od svého manžela.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Doslova na denním pořádku jsou pak případy, kdy jsou často ještě nezletilé dívky nuceny ke sňatku s mnohem starším mužem, kterého mnohdy ani neznají. Berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek o tom natočil následující příspěvek.

"Můj přítel mě znásilnil. Řekla jsem to matce, ale ta mi pochopitelně nevěřila a tvrdila, že jsem s ním spala dobrovolně. Všichni v rodině mě posléze začali soustavně bít; otec, matka i bratr."

"Už jako malou mě zasnoubili s mým tureckým bratrancem. Moje matka teď zavolala mému strýci do Turecka a řekla, aby si mě odvezl s sebou. Moje přítelkyně, které jsem se se vším svěřovala, mi dala adresu sdružení "Hatun a Can. " Napřed jsem měla strach odejít z domu, ale pak jsem s lidmi ze sdružení navázala e-mailem kontakt. Oni pak za týden přijeli a odvezli mě sem."

Půvabná, do bronzova opálená dívka, se jmenuje Royin. Pochází odněkud z jižního Německa, ale teď našla nový domov v Berlíně. Sedíme na gauči v mém bytě. Royin a její "zachránci" si totiž nepřáli, abychom se sešli v jejich domácím prostředí. Podle nich by to představovalo bezpečnostní riziko.

"Najít nové bydlení je jedním z prvních kroků. To záleží i na psychickém stavu oběti. Hlavně dívky se silnými vazbami na rodinu potřebují pomoc psychologa. Jen skutečně silné charaktery mohou bydlet samy; většina žen dá přednost společnému ubytování. Nejdůležitější je ale zpočátku zablokování přístupu k údajům v centrálním registru osob. Oběť tak její rodina nemůže vyhledat. Tato data se mohou zpřístupnit jen soudním nařízením nebo na základě žádosti státního zastupitelství."

To byl šéf sdružení "Hatun a Can," které Royin z rodinného pekla vysvobodilo. Tělnatý čtyřicátník si říká Andreas Becker, což ale není jeho pravé jméno. Pomoc muslimským dívkám je velmi riskantní a sdružení čelí neustálým výhrůžkám radikálních přívrženců islámu. Organizace i její členové, kteří všichni pracují zcela bezplatně, tak jednají maximálně konspirativně. Práce mají, bohužel, hodně. Jen od února 2007 pomohli více než stovce žen.

"Osobně odhaduji počet vynucených sňatků, které jsou ročně uzavřeny v Německu na číslo 5000. A to je oficiální údaj. Neoficiálně je to minimálně dvojnásobek. A to je předstupeň k vraždě ze cti, když se vyskytnou problémy, když vztah dospěje k rozvodu nebo se dívka vzepře vůli rodiny."

Účinné pomoci ohroženým ženám stojí v Německu v cestě řada překážek. Už samotná změna jména je podle Andrease Beckera administrativně složitou operací, protože člověk musí nashromáždit spoustu dokumentů: rodný list, doklady o školní docházce, apod. Úplná změna identity je pak v Německu podle současných právních předpisů v podstatě nereálná. Royin i další dívky, kterým organizace Hatun a Can pomohla, se děsí okamžiku, kdy v metru nebo supermarketu potkají někoho ze své rodiny.

"Zpočátku jsem měla obrovský strach a skoro jsem nevycházela ven. To trvalo tak dva, tři týdny. I to, že jsem se najednou ocitla sama, bylo hodně těžké. Když jsem poprvé v panice vyšla na ulici, pořád jsem se rozhlížela. Ono je to vlastně dodnes stejné, ale už jsem si prostě na ten strach zvykla."

V Německu získala tato problematika enormní mediální pozornost poté, co byla v Berlíně svým mladším bratrem zavražděna mladá Němka kurdského původu Hatun Sürücüová. Ta byla proti své vůli provdána za vzdáleného bratrance, se kterým otěhotněla. Manžela ovšem opustila. Vrátila se do Německa, odložila muslimský šátek a začala žít západním stylem života. Její křestní jméno a jméno jejího syna Cana teď nese organizace, která se ženám v podobné situaci snaží pomáhat.

"Německo představuje "předního jezdce" mezi zeměmi, kde organizace chrání ženy ve svízelných situacích. O práci našeho sdružení se zajímá řada evropských států. Náš model by třeba rádo převzalo Švýcarsko. Nemůžu říct, že by někde existoval "vzor," podle kterého bychom se řídili," dodává Andreas Becker.

"Ale, prosím vás, páchat trestné činy motivované zachováním cti, to není žádná specialita Turků, kteří pocházejí z východní Anatolie! To se stejně tak děje v Bavorsku nebo třeba v Libanonu - tam podobně jednají i křesťané. Na nějaké skupině obyvatel nesmí v souvislosti s tímto případem ulpět nějaké stigma. Vyvarujte se toho používat při informování o této kauze slovo "islamistický"," vyzýval přítomné novináře advokát osvobozeného Alparslana Sürücüho.

"Měli jsme tu až taky případ extrémně vysokého ohrožení oběti, která pocházela z jedné arabské rodiny. Ta měla po celém Německu snad 5000 členů. Tím pádem jsme dívce nemohli garantovat bezpečnost na německém území a dopravili jsme ji do ciziny," popisuje Andreas Becker.

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme