Německá vláda zvažuje posílení afghánského kontingentu
Závazný příslib dalších peněz i vojáků pro Afghánistán by měla přinést mezinárodní konference příští týden v Londýně. Na seznamu zemí, které by svůj dosavadní příspěvek měly podle Spojených států "vylepšit," zaujímá čelní postavení Německo.
Tamní veřejnost ale účast Bundeswehru na afghánské misi dlouhodobě odmítá a taky z historických důvodů je vyslání dalších německých vojáků velmi problematické.
"Vojensky se afghánský konflikt vyhrát nedá. Můžete tu zemi získat jen prostřednictvím její civilní obnovy. K tomu ale zase potřebujete stabilizovat bezpečnostní situaci v zemi a to se bez vojáků neobejde. Pokud ale politici tvrdí, že musí "všechno" vyřešit napřed jen vojáci, pak je to podle mě chybný přístup," analyzuje dění pod Hindúkušem plukovník Ulrich Kirsch. Velitel Bundeswehrverbandu, tedy vojenských odborů, si myslí, že se "úspěšný koktejl" dá v Afghánistánu namíchat z dvaceti procent vojenských operací a osmdesáti procent civilní obnovy.
Klíč spočívá ve výcviku
Tento názor v podstatě sdílí expertka berlínské Nadace pro vědu a politiku Citha Maassová. Podle ní leží klíč taky ve výcviku afghánských bezpečnostních sil.
"Německo prakticky nepotřebuje početně posílit svůj kontingent. Vláda by ho ale měla nově rozčlenit. Současně ale vím, že to není moc reálné. Určitě bychom potřebovali navíc takových 100 vojenských policistů, kteří by plnili své úkoly a navíc cvičili afghánské kolegy. Americký prezident Obama chce ale od Berlína mnohem víc," řekla Radiožurnálu Maassová a dodala:
"Napsalo se, že americká strana požaduje navíc dva a půl tisíce německých vojáků. To je ale v Německu politicky neprůchodné. Realistický odhad je asi 1500 vojáků. Pak se ale musím zeptat, jaké budou jejich úkoly?! Měli by nahánět a likvidovat povstalce nebo cvičit afghánskou armádu? Dokážu si představit i vyslání dalších vojenských poradců. Mluví se taky o společných akcích německých instruktorů s jejich afghánskými svěřenci."
Někteří vojáci psychicky nezvládají
Maasová se rovněž domnívá, že by bylo kardinální chybou rozmělnit německé aktivity v Afghánistánu. Na severu země, kde německý kontingent zatím operuje, je teď starostí víc než dost. Někteří vojáci Bundeswehru na tom prý teď nejsou bůhvíjak dobře psychicky. Může za to nejen zvýšené nebezpečí ze strany Talibanu, ale hlavně slabá podpora pro jejich činnost, kterou cítí z domova.
"Že nemáme dostatečnou oporu v německém parlamentu a v německé veřejnosti, nám opravdu stěžuje život. Naopak se dokážeme suverénně vyrovnat s věčnými diskusemi, jestli by vzhledem k historickému dědictví měli němečtí vojáci vůbec jezdit do zahraničních misí," uvádí plukovník Kirsch.
Do rozhodování spolkové vlády o posílení afghánského kontingentu ale mnohem více promlouvají důsledky krvavého útoku na unesené cisterny nedaleko Kunduzu. Kontroverzní nálet s desítkami mrtvých civilistů tábor odpůrců mise notně rozšířil. Spolkové vládě ale podle Cithy Maassové útok nařízený německým důstojníkem v něčem paradoxně pomohl.
"Je to dobrý argument pro jednání s Obamovou administrativou, že za současné situace je vyslání dalších několika tisíc německých vojáků prostě nereálné. Odpor veřejnosti je teď prostě příliš silný," poznamenává Maassová, která považuje za legitimní diskuzi o termínu stažení zahraničních jednotek z Afghánistánu. Za mnohem smysluplnější ale pokládá stanovení data ukončení tohoto procesu, než jeho zahájení.
"Prezident Karzáí oznámil, že na konci jeho pětiletého funkčního období, tzn. v roce 2014, bude dokončeno budování afghánské armády. Myslím, že bych spolkové vládě doporučila právě s tímto odůvodněním dokončit stahování německého kontingentu do roku 2014 nebo možná dokonce o rok dříve. V roce 2013 se totiž bude znovu volit do Spolkového sněmu a téma Afghánistánu by se ve volební kampani už nemělo znovu objevit," uzavírá analytička.
