Německé deníky komentují výsledky dodatečných voleb
Víkendová vydání německých deníků komentují dodatečné volby v Drážďanech. Angela Merkelová a křesťanští demokraté v nich získali jedno křeslo navíc. List Süddeutsche Zeitung je nazývá malou volbou kancléře, protože po nejasných zářijových volbách dodaly potřebnou váhu jedné straně balancující na ostří nože.
Zato list Berliner Zeitung takové nadšení nesdílí. Gerhard Schröder je pro sociální demokraty želízkem v ohni a hlavním trumfem. Vzdají se ho jedině, když křesťanští demokraté nabídnou nějaký zajímavý protiúčet. Vyjednávání na tohle téma ale ještě ani nezačalo, upozorňuje Berliner Zeitung.
Na Slovensku se volby blíží, ale regionální. Budou v listopadu. Chování politických stran si všímají všechny deníky. Pravda píše, že spojenectví z velké politiky se do nižší úrovně nepromítají a některé strany nemají schopnost vytvářet koalice. Z listu vybrala naše bratislavská zpravodajka Renata Havranová.
Dnes by měly začít rozhovory mezi Evropskou unií a Tureckem. Pětadvacítka se ale zatím nedohodla na vyjednávacím mandátu. Jestli se rozhovory uskuteční, to zjistíme opravdu až na poslední chvíli, píše turecký deník Turkish Daily News. A možná, že nezačnou vůbec. Minimálně do té doby, než skončí předsednictví Velké Británie. Právě ta se totiž snaží zdržet vyjednávání. A tak tančíme na kluzkém parketu, přesně tak, jak jsme čekali, pokračuje list.
Většinu z nás frustruje nechuť, s jakou Evropská Unie k Turecku přistupuje. A tak, ať už rozhovory začnou dnes nebo jindy, víme, že nás čeká těžká diplomatická bitva, dodává Turkish Daily News.
Je transformované, čestné, s dobrou energetickou strukturou. Tak proč nás vlastně Turecko potřebuje?, ptají se britské Timesy. Armáda evropských trpaslíků má pořád nějaké ponižující námitky. Turků je prý moc, jsou moc chudí, je mezi nimi moc muslimů, nechovají se dobře ke svým menšinám, jsou příliš náchylní k migraci a mají tendenci zakládat kebab bufety. To už ale dávno není pravda.
V sedmdesátých letech se Turecko opravdu potýkalo s demografickým problémem. Každý rok vzrostlo o populaci Dánska. Školy a nemocnice neměly dostatek kapacity, elektřina se vypínala denně na šest hodin, města byla zahalená smogem. Brzy ale turecká porodnost klesla do evropského průměru. Země už dávno není tak chudá, jak praví legendy.
Stejně dobře se Turecko vypořádalo i se svými menšinami, tedy Kurdy. Země si vlastně vede tak dobře, že je otázka, jestli vůbec Evropskou unii potřebuje. Ustojí nezaměstnanost, byrokracii a zdanění, které sebou členství v unii přináší? Jestli opravdu chce mezi nás, není důvod, abychom mu to neumožnili, píše se v Timesech.
Australani, které včera ráno budilo rádio, si mohli myslet, že se opakují události z roku 2002, glosuje deník Australian. Tehdy zahynulo při bombovém útoku na Bali 202 lidí, z toho 88 Australanů. Stejně jako v Londýně ale naštěstí druhý útok nebyl tak sofistikovaný jako ten první. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, je ale pravděpodobné, že to bude skupina Džama Islamía.
Tomu napovídá i místo útoku. Bomby vybuchly v oblasti, kde žije hlavně hinduistické obyvatelstvo. Cílem byli turisté. Je tedy vidět, že zmíněná teroristická organizace je pořád ještě schopná efektivně zaútočit. Je třeba, aby s tím indonéské úřady počítaly, varuje Australian.