Za 20 let chce Německo opustit uhelnou energii, přesto otevřelo novou uhelnou elektrárnu

Německo chce už do 18 let úplně upustit od uhelné energie. A tak asi překvapí, že se tam v pátek otevírá zbrusu nová uhelná elektrárna. Ochránci přírody takový krok jednoznačně odsuzují a nedaleko areálu protestují. Energetický koncern Uniper musí výměnou za otevření uzavřít starší zařízení. Nová elektrárna by měla do ovzduší vypouštět menší objem emisí.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protesty ochránců přírody u nové elektrárny u města Datteln | Foto: Wolfgang Rattay | Zdroj: Reuters

Německo chce do roku 2038 skončit se spalováním uhlí, ale i přesto v pátek otevřelo novou elektrárnu. Zařízení u západoněmeckého města Datteln se začalo stavět už v roce 2007 a kvůli mnoha průtahům se projekt na nějakou dobu zastavil. Mimo jiné ho blokovali ochránci přírody nebo někteří obyvatelé. Před třemi lety ho zase zpozdily technické komplikace. Odborná komise, která už loni navrhla podrobné kroky, jak upustit od uhlí, a rovnou doporučovala, aby se žádná další elektrárna neotevírala.

Energetický koncern Uniper by ale za přerušení stavby žádal odškodné, v přepočtu 12 miliard korun. Proto se stát s koncernem dohodl na výjimce. Firma výměnou za spuštění nového zařízení musí uzavřít starší elektrárny a ministerstvo hospodářství zdůrazňuje, že nové bloky aspoň pouštějí méně emisí do ovzduší. Výhody tak převážily nad negativy.

Bouřlivá debata

Otevření nové elektrárny vzbuzuje širokou debatu o jejích pozitivech a negativech. Hnutí Fidays for future, které u Dattelnu v pátek protestovalo, považuje otevření nové elektrárny v téhle době za naprosto nepřijatelné.

Podle deníku Süddeutsche Zeitung se na areál zaměří i radikální skupiny. List varuje, že by se z elektrárny mohl stát takzvaný druhý Hambašský les. Deník naráží na mnohaletou blokádu u Kolína nad Rýnem, kde se měl rozšiřovat hnědouhelný důl. Z toho plánu definitivně sešlo jen před pár týdny a aktivisté z Hambašského lesa varovali, že Datteln by teď mohl být jejich novým cílem.

Zařízení naopak hájí odboráři a místní, protože se otevřela asi stovka pracovních míst a první elektrárna ve městě vznikla už koncem 60. let. A stavbu samozřejmě chválí Uniper, kterému díky nové technologii výrazně klesne průměr vypouštěných škodlivin a tím pádem se ušetří i při obchodu s emisními povolenkami.

Investice se vyplatí

Stavba je projektovaná tak, aby dokázala běžet 40 let. Německo se ale definitivně odkloní od uhlí už za 18 let. Uniper očekává, že za dobu provozu se investice pravděpodobně vyplatí.

Uhelná elektrárna v německém Dattelnu z roku 2013 | Zdroj: Wikimedia - Creative Commons Attribution

Nová elektrárna stála 1,5 miliardy eur, tedy v přepočtu skoro 40 miliard korun. Koncern každý rok očekává, že vydělá něco přes stovku milionů eur. Vedle toho se navýší výroba elektřiny, a to prý usnadní rušení méně hospodárných podniků.

 Agentura DPA (Deutsche Presse Agentur) si nicméně všímá toho, že Uniper má podepsané dvě smlouvy s výhradními odběrateli. A zatímco v případě koncernu RWE je všechno v podstatě jasné, u druhého kontraktu je otázkou, jestli vůbec obchod ještě platí. Uniper ho před lety uzavřel s dopravcem Deutsche Bahn, který ale nedávno úplně změnil strategii a čerpá energii výhradně z obnovitelných zdrojů. Dohodnutá cena za odběr je navíc mnohem vyšší, než kolik stojí elektřina dnes.

Atom nahradilo uhlí

Kromě plánu upustit od uhlí uzavře Německo do dvou let všechny atomové elektrárny. Nová studie amerických vědců z univerzit v Berkley a Santa Barbaře ale naznačuje, že tento postup ve výsledku víc škodí životnímu prostředí.

Po tom, co se omezil provoz reaktorů, se chybějící proud musel vyrobit z nějakého jiného zdroje. Výzkum ukázal, že Němci paradoxně zvýšili hlavně produkci uhelných elektráren. Jádro tedy momentálně nahrazují uhlím, přestože chtějí od obou surovin postupně upustit. Podle amerického týmu je tu ještě další dopad. Rozšíření uhelné energie navýšilo počet emisí vypouštěných z Německa, a to až o pět procent ročně. Vědci závěrem použili různé matematické modely a odhadují, že dodatečné znečištění může přivodit ročně smrt až 1100 lidí.

Václav Jabůrek, ban Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme