Německé noviny o Temelínu

Nejen v Rakousku noviny píší o jaderné elektrárně Temelín, připojily se také listy v Německu. Mezi hlavními titulky najdete i strach z dalšího zbrojení v USA a britský Daily Telegraph naznačuje, že možná celý problém tkví v evropském antiamerikanismu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Temelín se po Rakousku stává velkým tématem také v Německu. Není tedy divu, že se jihočeské elektrárně věnují přední německé deníky. Z komentáře v listu Süddeutsche Zeitung vybírala naše berlínská zpravodajka Zita Senková.

Úspěšného testu americké protiraketové obrany si všímá římská "La Repubblica":

Přátelé i bývalí nepřátelé USA mají pocit znepokojení, že vláda George Bushe se chystá zaplést Ameriku a celý svět do dosud neznámé vojenské strategie, aniž se příliš skutečně zamýšlí nad možnými následky. Postupuje povrchně, poháněna potřebou projevovat se jako "silná a rozhodná" a skrýt tím vnitřní politickou slabost a nedostatek politického mandátu ze strany voličů.

Je to stejný politický postoj, který přiměl Bílý dům k rozhodnutí roztrhat dohodu z Kjóta bez předchozího varování ostatních zemí a ocitnout se v menšině v řadě komisí OSN. To je doktrína "America first". Vládne spíše nálada hrát si na "vesmírného kovboje" než narýsovat reálnou globální politickou roli USA.

U stejného tématu ještě zůstaneme, když zalistujeme švýcarskými novinami "Berner Zeitung".

Při střízlivém hodnocení byl víkendový test pouze úspěšnou mezietapou. Cíle dosud ani zdaleka nebylo dosaženo. Vytoužená nezranitelnost supervelmoci USA je a zůstává iluzí. Nehledě na vědecko-technickou debatu o realizovatelnosti raketového obranného štítu vyvstává otázka politické únosnosti. Zamýšlené porušení dohody uzavřené mezi Moskvou a Washingtonem o obranných raketových systémech v roce 1972 podkopává věrohodnost USA a zpochybňuje spolehlivost Američanů i v ostatních oblastech odzbrojení.

Britský "Daily Telegraph" posuzuje problém z hlediska šířícího se antiamerikanismu v Evropě a mimo jiné píše:

Někteří Evropané si stěžují, že americká protiraketová obrana porušuje příslušné dohody z minulosti - což je pravda. Jenže většina smluv, ztratí-li na významu, bývá jednou či druhou stranou porušována. Jiní zase nechtějí být při zajištění své bezpečnosti závislí na USA. Je to pochopitelné, ale nezodpovědné. Když byl George Bush zvolen americkým prezidentem, označovali ho evropští politikové a komentátoři často za izolacionistu. Jestliže však teď vyzývají USA, aby přestaly hrát mezinárodní roli, pak je podivné si stěžovat, když to Spojené státy udělají.

Je třeba si položit otázku, zda vůbec existuje něco, co je v očích Evropanů dobré. Odmítání raketového deštníku je nutno vidět v širších souvislostech: Evropští politikové napadají Washington v obchodních problémech, kvůli protokolu z Kjóta a kvůli trestu smrti. Myšlenka, že svou bezpečnost ohrožují z tak malicherného důvodu, jako je jejich vlastní antiamerikanismus, je děsivá.

Schůzka ekonomicky nejvyspělejších států světa a Ruska v Janově jako výzva pro italského premiéra Silvia Berlusconiho. Takové téma si pro svůj komentář vybral polský deník Gazeta Wyborcza. Cituje z něj náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.

Podle madridského listu "ABC" čeká letos Španělsko po nedávných teroristických útocích baskické organizace ETA "horké a černé léto". Varoval před ním španělský ministr vnitra Mariano Rajoy v deníku "La Razón".

Bezpečnostní složky jsou proto v plné pohotovosti, protože experti z oblasti protiteroristické obrany očekávají útoky komand ETA i na turistická zařízení. Obavy existují i z možných atentátů ve španělských přístavech a v železniční síti. Proto už před velikonocemi byli turisté před dovolenou ve Španělsku varováni.

Teroristické akce se však dosud soustřeďovaly většinou na přímořskou oblast Costa Dorada a na jih Španělska. Zatím nebyly oběti z řad turistů, v jednotlivých případech bylo několik zraněných. ETA se svým záměrem poškodit image Španělska jako turistické země ztroskotala. Počet turistů v 90tých letech nadále stoupal. Španělský cestovní ruch proto naopak znovu varoval ostatní země před zbytečnou panikou.

Jiří Hošek, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme