Německé ponorky dodávané Izraeli možná ponesou i jaderné hlavice
Německo pomáhá Izraeli posilovat jeho vojenské jaderné kapacity. Tvrdí to německý server Spiegel Online, podle něhož němečtí představitelé věděli, že se židovský stát chystá vybavit střelami s jadernými hlavicemi své ponorky Dolphin. Ty v rámci zbrojního kontraktu dodalo Německo Izraeli jako splacení dějinného dluhu.
Plavidla jsou schopna nést jaderné hlavice a navíc se umí dostat nepozorovaně do vod jiného státu. Izrael už tyto ponorky používá.
„Tyto ponorky nejsou ničím novým, první řada ponorek dorazila do Izraele už zhruba před 15 let a už prochází první rekonstrukcí. Izrael s nimi má zřejmě dobré zkušenosti,“ říká odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová.
Možné záměry Izraele s ponorkami Dolphin popsala na rádiu Česko odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová
Izraelský ministr obrany Ehud Barak Spiegelu řekl, že by Němci měli být hrdí na to, že dodávkami ponorek zajistili existenci Izraele „na mnoho let“. Pomohou tak Izraeli dohnat sousední Írán, jehož námořnictvo je mnohem lépe vyzbrojeno.
Podle Kalhousové používá Izrael ponorky především ke sbírání informací: „Tato nová série ponorek navíc údajně vydrží pod vodou velmi dlouho – to by Izraeli umožnilo lépe zkontrolovat vodu kolem svého území. A potom jsou zřejmě také schopny nést jaderné zbraně, což je pro Izrael důležitá zpráva v případě, že by se rozhodl pro případný útok proti Íránu.“
Izrael sice nikdy oficiálně nepotvrdil vlastnictví jaderné zbraně, předpokládá se však, že ji má. Země například nepodepsala Smlouvu o nešíření jaderných zbraní.
Stíhací útočné ponorky třídy Dolphin vyrábí německá firma Howaldtswerke-Deutsche Werft pro Izraelské vojenské námořnictvo. Jsou považovány za nejlepší konvenční ponorky na světě. V letech 1997–1999 dodala Izraeli tři kusy, čtvrtou nedávno dokončila, celkem by jich mělo být šest, v budoucnu možná až devět. Ponorka je vyzbrojena šesti torpédomety ráže 533 mm, které mohou vypouštět řízené protilodní střely či torpéda, a čtyřmi torpédomety ráže 648 mm.
„Drží to co možná nejvíce v utajení, takže není známo, kolik přesně jaderných hlavic má. Ale Izrael vždycky zdůrazňoval, že jaderný arzenál, o kterém oficiálně nechce mluvit, nemá jakýmkoli způsobem zastrašovat případné útočníky ve smyslu, že by je Izrael použil jako první. Je to odstrašující zbraň, jde o případnou druhou reakci na útok proti Izraeli,“ vysvětluje odbornice na Blízký východ.
O možném útoku na íránská jaderná zařízení ze strany Spojených států nebo Izraele se spekuluje už delší dobu.
„Kauza je teď vůbec nejaktuálnější, na jedné straně se západní velmoci stále snaží o diplomatická jednání, další kolo rozhovorů proběhne v Moskvě v polovině června, ovšem jednání zatím vůbec nikam nevedou a mezitím íránský jaderný program pokračuje,“ říká Irena Kalhousová.
Připomíná však, že pokračují také diverzní akce proti íránskému programu, počítačům nebo jaderným vědcům. Izrael bude podle expertky díky ponorkám schopný se bránit případnému útoku i „přes vodu“, zároveň však může jít o další fázi přípravy útoku na Írán.