Německé strany se přou, čí poslanci budou v parlamentu zasedat vedle kolegů z protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD). Dohodu nepřinesla ani dnešní schůzka zástupců všech šesti stran, které zářijové volby vynesly do Spolkového sněmu. Ten se v novém složení sejde poprvé 24. října.

Berlín 23:15 4. října 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jasné se zatím zdá být, že představitelé AfD usednou v sálu úplně napravo. Nikdo ale nechce trvale obsadit křesla vedle nich, napsala agentura DPA. Odmítají to i liberální Svobodní demokraté (FDP), kteří by rádi zabrali místa více uprostřed.

Šéfka protiimigrační AfD Petryová končí ve straně. Nesouhlasí s nacionalistickými tendencemi

Číst článek

Kromě zasedacího pořádku zůstává nedořešeno i vedení parlamentu a jeho výborů. Žádná z ostatních stran si nepřeje, aby na těchto viditelných postech stanuli radikální členové AfD. Každé parlamentní uskupení má ale tradičně nárok na křeslo místopředsedy Spolkového sněmu.

AfD, již odborníci hodnotí jako pravicově populistickou, se ve volbách stala díky 12,6 procenta hlasů třetí nejsilnější stranou. Se 32,9 procenta hlasů vyhrála konzervativní unie CDU/CSU, následovaná sociálními demokraty (SPD) s 20,5 procenty.

Do parlamentu se na čtyři roky ještě dostaly FDP s 10,7 procenta, Levice s 9,2 a Zelení s 8,9 procenta hlasů. Vládu se pokusí sestavit CDU/CSU, FDP a Zelení.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít