Expert na Německo: Strana Merkelové krvácí. CDU hledá nejen nové vedení, ale i přitažlivost

„Je otázkou, který z kandidátů bude schopný krvácení strany zastavit,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz odborník na Německo Vladimír Handl o volbě nového vedení Křesťansko-demokratické unie. Boj se podle něj odehraje mezi pokračovatelem linie Angely Merkelové Arminem Laschetem a Friedrichem Merzem, jenž naopak slibuje návrat ke konzervativním hodnotám. Jeden z nich se tak může stát příštím německým kancléřem. Co od nich čekat?

Rozhovor Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Boj se odehraje mezi pokračovatelem linie Angely Merkelové Arminem Laschetem (vpravo) a Friedrichem Merzem, který naopak slibuje návrat ke konzervativním hodnotám | Zdroj: Profimedia

Kancléřka Angela Merkelová vedla CDU do konce roku 2018. O současné vedení přišla po krizi v Durynsku, která otřásla Německem v polovině února. Důvodem byla volba nového durynského premiéra, jež do čela spolkové země vynesla kandidáta Svobodné demokratické strany (FDP) Thomase Kemmericha – hlasovali pro něj nejen členové FDP a CDU, ale i pravicové Alternativy pro Německo (AfD).

Tabu prolomeno. Německou CDU štěpí spor o to, jak se postavit ke krajně pravicové AfD

Číst článek

Společné hlasování CDU a AfD tak podle některých německých politiků a odborníků znamenalo „prolomení tabu“, kvůli kterému se rozhodla rezignovat i předsedkyně strany Annegret Krampová-Karrenbauerová. Událost totiž dokázala, že polička přezdívaná jako „AKK“ nemá ve straně kýženou autoritu a ani po 14 měsících ve funkci nedokázala usmířit znesvářené stranické frakce.

V době „nejvážnější krize ve své historii“ tak CDU bude rozhodovat o novém vedení, které určí další směřování strany. „Den D“ má podle pondělního prohlášení Annegret Kramp-Karrenbauerové nastat 25. dubna, kdy se uskuteční mimořádný sjezd strany. Kdo jsou hlavní kandidáti a jaké by bylo Německo pod jejich vedení, v rozhovoru pro iROZHLAS.cz vysvětluje Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Křesťansko-demokratická strana Angely Merkelové si na mimořádném sjezdu za 60 dní zvolí nového lídra, který stranu pravděpodobně povede také do parlamentních voleb na podzim roku 2021. Stojí tak CDU na rozcestí, kdy se rozhodne, jakým směrem se strana vydá v příštích letech?
Otázka personální je skutečně spojená s otázkou obsahovou. Strana momentálně hledá velice obtížně nejen další směr, ale i novou náplň či apel pro své členy i společnost. Přinejmenším dva kandidáti se v tomto ohledu výrazně odlišují. Armin Laschet, který spíše směřuje k pokračování středového liberálního kurzu Angely Merkelové, a Friedrich Merz, který naopak slibuje návrat ke konzervativním hodnotám, čili jistý posun doprava.

Teprve uvidíme, jakým směrem se strana vydá. Všichni kandidáti ale hovoří o tom, že skutečně nejde jen o otázku personálního vedení, ale o další směřování a obsahové obnovení strany, její přitažlivost a schopnosti dát odpověď na aktuální výzvy.

Zmiňujete ministerského předsedu Severního Porýní-Vestfálska Armina Lascheta a bývalého šéfa frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Friedricha Merze. Kandidaturu oznámil také šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen. Mohl by se o křeslo ucházet někdo další?
Zatím se nikdo další neobjevuje, i když ve vrcholné politice se jistě nacházejí osoby, které by mohly takový krok udělat. Například ministerský předseda Šlesvicko-Holštýnska Daniel Günther. Ten má ve straně poměrně zajímavou pozici člověka, který se snaží otevřít stranu víc doleva. Ten by měl šanci do boje vstoupit, podle mě to ale neudělá.

Zaostřeno na podnikání evropských politiků: střet zájmů musí komisi vysvětlovat jen Babiš

Číst článek

Domnívám se tedy, že zůstane u oněch tří kandidátů. Jens Spahn, o jehož kandidatuře se také hovořilo, kandidovat nakonec nebude, má ale postupovat v týmu s Arminem Laschetem. Pak je tu zmíněný Friedrich Merz a Norbert Röttgen, který se zase přiklání ke směru mírně napravo od Angely Merkelové, v zásadě je ale zastáncem kontinuální linie strany. Ten nicméně velké šance pro tuto soutěž nemá.

Jak sám zmiňujete, ministr zdravotnictví Jens Spahn v úterý ráno oznámil, že v kandidatuře podpoří právě Lascheta. V případě jeho zvolení by se tak Spahn stal místopředsedou. Jak silné bude duo Laschet-Spahn? Může Lascheta posílit, že bude mít za zády Jense Spahna?
Řekl bych, že ano. Jens Spahn se těší velké atraktivitě zejména u mladších, liberálnějších voličů. Na rozdíl od 59letého Armina Lasheta si Spahn zároveň může dovolit si na kandidaturu do nejvyššího postu počkat a dál si budovat vlastní pozici, jak už to dělá ve funkci ministra zdravotnictví. Spahnovi ještě nebylo ani 40 a má před sebou ještě dlouhou kariéru. Pro Lasheta to je ale možná poslední šance a jestliže má o tento post zájem, musí o předsednictví bojovat – podobně jako 64letý Friedrich Merz.

Ze strany Spahna to tedy vnímám jako strategické rozhodnutí, které má přesvědčit voliče a zbytek strany o tom, že se rodí silný kandidát, který vrůstá do vrcholné pozice postupnými kroky, a ne za pomoci odvážného či radikálního pokusu ujmout se vedení.

Dá se tedy předpokládat, že v případě jeho zvolení by Laschet se Spahnem pokračovali ve směřování, které nastavila Merkelová?
Jejich rozhodnutí spolupracovat je zajímavé právě díky tomu, že Lashet je zastáncem pokračování nastaveného kurzu, zatímco Jens Spahn je přeci jen konzervativnější. Pokud by skutečně postupovali v tandemu, názorově by se rozkročili napříč stranou od Angely Merkelové až po Friedricha Merze, který zastupuje konzervativní část CDU.

Friedrich Merz na předsednický post kandidoval už v prosinci 2018 | Zdroj: Reuters

Strana krvácí

Jaké jsou vlastně kvality Friedricha Merze, který na předsednický post kandidoval už v prosinci 2018? Jaký by byl kancléř?
V roce 2018 skutečně nadchnul konzervativní část strany – zejména proto, že je opravdu vynikající řečník. Je velice obratný a schopný ostře, jasně a zároveň pochopitelně popsat své teze. Merz umí strhnout posluchače, na sjezdu v roce 2018 se mu to ale nepodařilo. S lepší řečí tam vystoupila Annegret Kramp-Karrenbauerová a díky tomu volbu také vyhrála.

Kromě toho, že je výborným rétorem, je Fridrich Merz zároveň zkušený ekonom, který rozumí hospodářské politice CDU a je představitelem ekonomického křídla strany. Stojí za ním podnikatelská vrstva jak velkých, tak malých a středních podniků a jejich organizací. To je skutečně velká síla a jeden z klíčových pilířů CDU.

Durynský premiér, kterého ve středu do křesla dostala i Alternativa pro Německo, se vzdal funkce

Číst článek

Umí navíc oslovit voliče, kteří nebyli spokojení s kurzem Angely Merkelové – zejména s posunem strany směrem do středu, až levého středu. To jí sice umožnilo vyhrát několikery parlamentní volby, u části strany nicméně převládá pocit, že jim stranu ukradla, proto také část členů CDU odešla do AfD. Tyto nespokojené by Merz určitě dokázal oslovit, posílil by totiž konzervativní proud ve straně. Razil by větší opatrnost při přijímání uprchlíků, byl by razantnější ve vyjednávání v rámci Evropské unie a snažil by se víc prosazovat německý, zejména hospodářský zájem. Šlo by o ostřejší politiku, o kterou má ale značná část CDU zájem.

Stejně tak nicméně pozorujeme odliv lidí do strany Zelených a je otázka, který z těchto kandidátů bude schopen stranu tímto způsobem modernizovat. Ukazuje se totiž, že CDU, ale i sociální demokracie (SPD), ztrácejí mladší, vzdělanou, mezinárodně kosmopolitní, otevřenou část svých voličů ve prospěch Zelených. A je otázkou, který z kandidátů bude schopný toto krvácení strany zastavit.

Durynská politická vichřice dorazila do Berlína a smetla šéfku křesťanských demokratů

Číst článek

Na rozdíl od Jense Spahna nebo Friedricha Merze není Norbert Röttgen v Česku příliš známý. Čím se snaží zaujmout on?
Je to zkušený politik, který má určité charisma. Má jakési „kancléřské“ vystupování, skvěle a velice klidně formuluje. Není to ostrý, ale velice obratný rétor. Zároveň má vizáž vyzrálého a přitom dynamického politika, který by dokázal stranu i zemi vést a vyjednávat na mezinárodním poli.

Má za sebou velice zajímavou kariéru. Byl předsedou Křesťansko-demokratické unie v Severním Porýní-Vestfálsku, jeho zátěží se ale stal rok 2012, kdy se čekalo, že s přehledem vyhraje tamní volby, nakonec je ale tvrdě prohrál. Tehdy byl zároveň ministrem spolkové vlády pro životního prostředí, a protože měl po volbách rozepře s Angelou Merkelovou, kancléřka ho z pozice ministra odvolala. Tato zátěž ve vztahu s Angelou Merkelovou se občas objevovala i v následujících letech – Röttgen dával velice kultivovaně najevo, že je vůči ní v jisté opozici.

Lze ho nicméně považovat za velice erudovaného politika v oblasti mezinárodních vztahů, kde zastává jasně proevropská stanoviska, uměl být ale i kritický vůči americké politice – zejména v současnosti, kdy Spojené státy vede Donald Trump. Představuje tedy středovou evropskou, atlantickou linii německé zahraniční politiky. Uvidíme, jaké budou jeho šance. Já bych řekl, že z těchto tří kandidátů jsou ty jeho nejmenší, ale Röttgena nelze podceňovat.

Krize v Durynsku

Na úterní tiskové konferenci Jens Spahn ráno prohlásil, že CDU čelí nejvážnější krizi ve své historii. Jak vidíte stav CDU vy? Zhodnotil byste to podobně?
Jens Spahn má pravdu, ale nejde jen o CDU. Problémům čelí i SPD. Jde o klasické středové strany, které byly rozkročeny nad jednotlivými sociálními vrstvami a politickými proudy – SPD od středu doleva, CDU doprava. Najednou se to ale rozpadá a tyto strany zůstávají v onom středu, který se ale vylidňuje. Zůstávají klasickými stranami, které se starají spíš o starší voliče, zaměstnance a střední vzdělané vrstvy. V současnosti se profiluje nový, moderní střed, který nelze definovat pravo-levě, ale spíš kulturně a postoji k otevřenosti vůči světu či globalizaci.

CDU a SPD jednoduše nestihly modernizační nástup. Byly to lidové strany, které se široce rozkročovaly i názorově, a je pro ně velice obtížné se najednou zúžit a prohloubit jednu z ideových linií. Vedení SPD se pokouší posunout stranu doleva, v případě CDU je zase jednou z možností posun ke konzervativní pravici, tím se ale záběr strany zužuje.

Konec práce v Británii ‚bez přípravy‘? Londýn uzavírá dveře nekvalifikovaným lidem bez znalosti angličtiny

Číst článek

Křesťansko-demokratická unie tedy skutečně prochází krizí důvěry, sebedůvěry a orientace. Proces krize nicméně bude dlouhodobý – je o otázka deseti patnácti let. O tom hovoří i Jens Spahn a někteří odborníci, podle kterých se tento zásadní problém týká také řady dalších křesťansko-demokratických stran v Evropě.

CDU Angely Merkelové v nedělních volbách v Hamburku dosáhla na 11,2 procenta a skončila třetí. Německá média píší, že je to nejhorší výsledek, jaký kdy CDU v Hamburku zaznamenala – ještě v roce 2011 byla se 43 % první. Jak velká rána to pro CDU je?
Jde o výrazný pokles, ale nemyslím si, že by volby v Hamburku byly vypovídající pro celou CDU a celé Německo. Hamburk je specifický volební okruh, kde v posledních letech měli SPD a Zelení velice úspěšnou vládu. Nejde tedy o velký zlom, který by naznačoval rychlý spád CDU. Stranu samozřejmě výrazným způsobem zatížila krize v Durynsku, která dopadla i na volby v Hamburku.

Právě kvůli durynské krizi začátkem února rezignovala Annegret Kramp-Karrenbauerová. Nesouhlasila s rozhodnutím křesťanských demokratů hlasovat stejně jako politici pravicově populistické Alternativy pro Německo pro kandidáta svobodných demokratů (FDP) Thomase Kemmericha. Tato událost následně vyhnala do ulic tisíce lidí. Ukázala tato krize, že voliči CDU nejsou ochotni akceptovat jakoukoliv formu spolupráci s AfD?
Přesně tak. Ve všech zemských parlamentech i Spolkovém sněmu je AfD zastoupená, CDU s ní tedy musí existovat. Voliči ale chtějí ukázat, že ji nesmí pustit k vládní politice. Alternativa pro Německo zahrnuje i některé extrémní pozice a to vyvolává obavu, že by se německý demokratický řád mohl ocitnout v ohrožení. Veřejnost si to uvědomuje a rozhodla se proti tomu postavit.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme