Německo bude sledovat nebezpečné extremisty pomocí elektronických náramků
Nebezpečné extremisty v Německu, kteří mohou spáchat teroristický útok, bude sledovat policie pomocí elektronických náramků. Zákon, který rozšiřuje pravomoci spolkového kriminalistického úřadu, ve čtvrtek schválil německý parlament. Norma počítá také s lepším propojením policejních databází v jednotlivých spolkových zemích a na celostátní úrovni.
„Zavádíme možnost, aby Spolkový kriminální úřad při odvracení teroristického nebezpečí mohl nasadit elektronický náramek, aby bylo možné lidi, kteří mohou představovat nebezpečí, lépe sledovat," řekl poslancům ministr vnitra Thomas De Maiziére z CDU.
V Německu evidují bezpečnostní úřady na 550 islamistů, kteří pro spolkovou republiku představují možné nebezpečí. Zhruba polovina z nich je v zahraničí a polovina v Německu. Kolem sto radikálů je toho času ve vazbě.
Na svobodě se tak pohybuje asi 200 extremistů, o nichž jsou německé bezpečnostní složky přesvědčeny, že by mohli spáchat závažný politicky motivovaný trestný čin. Právě jim bude soud moci do budoucna nařídit nošení elektronického náramku.
Šest let elektronických náramků
Mezi evidované extremisty patřil i Anis Amri, který v prosinci minulého roku vjel s kamionem do davu na vánočním trhu v Berlíně a zabil přitom 12 lidí. Úřady o něm sice věděli, útoku ale nezabránili.
Právě tento útok spustil diskusi o lepším monitorování nebezpečných osob. Elektronické náramky se v Německu používají už šest let. Od roku 2011 je jejich pomocí možné sledovat pachatele sexuálních a násilných trestných činů, kteří byli odsouzeni alespoň ke třem letům vězení.
De Maiziére už dříve upozornil na to, že se změna zákona bude týkat jen malého počtu extremistů. Důvodem je to, že jednotlivé osoby za nebezpečné většinou označují zemské úřady, a nikoli ty spolkové. Zodpovědné jsou pak i za jejich sledování. Ministr vnitra proto jednotlivé země vyzval, aby přijaly podobnou legislativu.
Podobně se ve středu vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž by policisté a zemské tajné služby ve všech spolkových zemích měli mít stejné pravomoci. Schválené opatření je součástí bezpečnostního balíčku, na němž se v lednu dohodli de Maiziére a ministr spravedlnosti Heiko Maas z SPD. Opatřeními se snaží zabránit opakování teroristických útoků.
