‚Předčasné uvolnění by nás vrátilo zpět.‘ Německo směřuje k prodloužení lockdownu do konce ledna

Přísná celostátní karanténa platí v Německu od poloviny prosince a byla stejně jako v Česku naplánovaná do 10. ledna. Počty nově nakažených i úmrtí ale v řadě spolkových zemí zůstávají na vysokých hodnotách, naši sousedé tak směřují k prodloužení lockdownu o další tři týdny. V přepočtu na obyvatele nicméně míra šíření infekce v Německu zdaleka nedosahuje situace v České republice, kde jsou počty nakažených násobně vyšší.

Analýza Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Angela Merkelová během pravidelného jednání vlády 16. prosince, od kdy v Německu platí přísný lockdown | Zdroj: Profimedia

„Čísla jsou stále příliš vysoká, budeme proto muset restrikce prodloužit… Je to lepší než příliš brzy rozvolňovat a potom, možná už za několik týdnů, čelit novým složitým otázkám,“ cituje agentura Reuters slova ministra zdravotnictví Jense Spahna, který naznačil prodloužení uzavírek v sobotním rozhovoru pro televizi RTL.

Ministerstvo zdravotnictví znovu hledá ředitele komunikace. Má navrhnout strategii ke covidu

Číst článek

Německo zavedlo přísnou celostátní karanténu v polovině prosince, kdy se kromě restaurací uzavřely také školy a všechny podniky, které nenabízejí nezbytné zboží a služby, a omezení se týkají i kontaktu lidí z různých domácností. Tvrdé restrikce měly platit nejméně do 10. ledna, německá média ale nepochybují o tom, že karanténa potrvá přinejmenším do konce měsíce.

Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung se na prodloužení restrikcí předběžně dohodli představitelé 16 spolkových zemí už během sobotní videokonference, rozcházeli se ale v názorech, jak dlouho by stávající opatření měla platit. V pondělí pak německá média informovala o tom, že lockdown s největší pravděpodobností potrvá až do 31. ledna.

Oficiální rozhodnutí nicméně padne až během úterní konference kancléřky Angely Merkelové s premiéry spolkových zemí.

„Méně zasažené regiony by si představovaly, že by se s rozvolňováním a prvními ústupky mohlo přijít ještě před 31. lednem. Všichni se ale shodli na tom, že prodloužení má smysl. Připomeňme, že čísla mírně klesla, i když stále ne na požadovanou úroveň,“ popisuje zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Václav Jabůrek.

Cílem německé vlády je dostat se pod hranici 50 nově infikovaných na 100 000 obyvatel za sedm dnů. V současnosti se ale země pohybuje kolem čísla 140. To je sice trojnásobek požadovaného cíle, ale výrazně méně než hodnota udávaná pro Českou republiku, kde se průměrný počet nově nakažených na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dnů pohybuje kolem 650 lidí.

Návrat dětí do škol

Pro delší uzávěru se během víkendu vyslovila řada německých politiků včetně premiérů Bavorska, Saska a Durynska, které patří k nejpostiženějším spolkovým zemím. „Lockdown musí být prodloužen do konce ledna… Předčasné uvolnění by nás vrátilo zpět,“ uvedl pro deník Bild bavorský premiér a předseda Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder.

Havlíček: Opatření se zpřísňovat nebudou. Pro provozovatele na horách připravujeme kompenzace

Číst článek

Podobné hodnocení situace nabídl i saský premiér Michael Kretschmer, podle kterého se Německu sice v prosinci podařilo zabránit rychlému nárůstu nově nakažených, země se ale nesmí nechat ukolébat falešným pocitem bezpečí. Zkušenosti sousedních zemí totiž podle něj ukázaly, že po předčasném uvolnění restrikcí často následuje skok v podobě vysokého počtu nově infikovaných.

Vedle těchto nejvíce zasažených spolkových zemích tu jsou ale státy jako Hesensko, Hamburk nebo Brémy, kterým se daří šíření nákazy podchytit lépe a chtějí návrat k normalitě spustit co nejdřív. Spíš než o otevření obchodů jim ale jde především o postupné otevírání škol.  

Právě kolem návratu dětí do školních lavic se na německé politické scéně vedou ty nejostřejší debaty. Řada zemí se snaží tlačit na to, aby se alespoň v omezenějším režimu školy otevřely co nejdříve. Po delších prázdninách a elektronické výuce se měli žáci vrátit do tříd v pondělí 11. ledna, na mnoha místech v Německu se tak ale nestane.

Udržení prezenční výuky sice vláda opakovaně uváděla jako jednu ze svých priorit, spolková ministryně školství Anja Karliczeková ale nyní nepovažuje návrat do škol pro všechny ročníky za představitelný. Proti otevření škol od 11. ledna se vyslovili také Söder, bavorský ministr školství Michael Piazolo nebo jeho kolegové ze Šlesvicka-Holštýnska, Durynska či Berlína.

Naopak Hamburk, Bádensko-Württembersko a částečně také Severní Porýní-Vestfálsko ale vzkazují, že chtějí školy otevřít ještě před koncem měsíce. Otázka návratu dětí do lavic se tak stala nejspornějším tématem před očekávanou úterní konferencí Angely Merkelové se spolkovými premiéry.

O tom, za jakých podmínek a kdy se školy otevřou, mají jednotlivé spolkové země možnost rozhodovat nezávisle na vládě. Podle serveru Tagesschau je proto možné, že otevření škol bude v celém Německu probíhat podle rozdílných pravidel a harmonogramů.

„Pokud jde o otevření škol, jednotlivé regiony si mohou vesměs dělat, co chtějí. Ale všichni si uvědomují, že by tím vyslali signál, který není žádoucí – ať už v rámci vlastní strany, spolkové politiky i Německa jako takového,“ říká Jabůrek, podle kterého ale navzdory neshodám regiony chtějí postupovat jednotně, což ostatně požaduje i německá kancléřka.

Školy jako riziko

Debatu o návratu dětí do lavic nicméně doprovází i další potíže, které se školstvím v době pandemie souvisejí. Jednou z nich je i mnohdy nedostatečné vybavení škol.

Německo pro očkování využije stovky středisek i mobilní týmy. Přednost mají zdravotníci a senioři

Číst článek

„Neexistuje jednotný koncept. Tady narážíme na to, že Německo přece jen v určitých věcech zaspalo. Přestože je tady koronavirus téměř rok, školství stále připravené není – jsou tu mezery v zásobení potřebnou technikou k distanční výuce nebo vzduchotechnikou ve školách. Na zajištění těchto věcí Německo sice spustilo dotační programy, ale zájem je tak obrovský, že se na všechny zájemce zatím nedostalo,“ podotýká Jabůrek.

Na problémy s vybaveností škol upozorňuje také německá televize Deutsche Welle, která cituje jednu z učitelek ze Šlesvicka-Holštýnska. Od jarní vlny pandemie se toho podle ní v tomto směru udělalo jen málo.

„Neproběhlo žádné školení a učitelé nebyli lépe vybaveni. Musela jsem si sama koupit nový laptop,“ říká učitelka pro německou televizi, podle které se ale s nedostatečným vybavením potřebným k distanční výuce potýkají zejména nízkopříjmové domácnosti s více dětmi.

Podobně jako další země Evropy tak i Německo vede debaty, zda otevření škol znamená riziko. Podle Jabůrka se ale neargumentuje ani tak tím, do jaké míry je chození dětí do škol z hlediska šíření epidemie rizikové, ale spíš nad ekonomickými a sociálními dopady. Pokud totiž děti zůstávají doma, musí být často doma i jejich rodiče a to silně dopadá na ekonomiku.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme