Částečný lockdown i během Vánoc? Hlasy volající po zpřísnění v Německu sílí, křivky se nedaří srazit dolů
Během vánočních svátků měla být protikoronavirová opatření v Německu mírnější, v posledních dnech ale sílí hlasy tábora, podle kterého by měl částečný lockdown a omezení pro setkávání rodin zůstat v platnosti i během Vánoc. Bavorsko jde ještě dál, a zavádí dokonce částečný zákaz vycházení, další spolkové země ho ale zřejmě budou následovat. Počty nakažených jsou totiž stále relativně vysoké a kapacity ubývají i v nemocnicích.
Německo, podobně jako Česko, žije debatami o tom, jaká opatření budou v zemi v platnosti během blížících se vánočních svátků.
V současnosti platí v 83milionové zemi částečná uzávěra – mimo provoz jsou restaurace, kina, divadla i volnočasová zařízení. Omezena jsou rovněž soukromá setkání rodin a známých, a to na pět lidí z nejvýše dvou domácností. Přes vánoční svátky od 23. prosince až do Nového roku se ale tento režim má zmírnit na deset lidí z více domácností.
Klasické vánoční trhy jsou letos v Německu jen výjimkou. Pořadatelé je zrušili nebo přesunuli online
Číst článek
Denní přírůstky nově nakažených se ale navzdory opatřením nedaří snižovat, sílí proto hlasy, podle kterých by částečný lockdown měl zůstat zachován i v době vánočních svátků. V pondělí k tomu vyzvala Německá asociace nemocnic, podobné názory se ale ozývají z více stran.
„Budeme si v Německu jako celku muset promluvit o tom, jestli je plánované uvolnění na Vánoce a Silvestra skutečně to správné,“ citoval v pondělí deník Der Spiegel například ředitele Sdružení měst a obcí Gerda Landsberga.
Jako „dynamickou“ označuje debatu o chystaném rozvolnění v době vánočních svátků také stálý zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Václav Jabůrek. Ještě před dvěma týdny totiž v zemi panovala shoda na tom, že by se od přísných opatření mělo během Vánoc aspoň částečně upustit.
„Vánoce jsou pro Němce přece jen velmi emotivní. Skoro dvě třetiny se jich hlásí ke křesťanství, i proto je pro ně konec roku poměrně zásadní událost. Všemi regiony proto bylo schváleno, že se některá pravidla vysadí, aby se rodiny mohly stýkat. Částečný lockdown nicméně nemá žádaný efekt. Denní přírůstky jsou stále na stejné úrovni, která je poměrně vysoká, přestože ve srovnání s Českem jsou v přepočtu na obyvatele zhruba poloviční. Momentálně se proto rozjíždí debata, jestli má zmírňování smysl,“ přibližuje Jabůrek pro iROZHLAS.cz.
Už dříve se od vánočního rozvolnění opatření distancoval Berlín, nyní se přidává i Bavorsko v čele s premiérem za Křesťansko-sociální unii (CSU) Markusem Söderem, který aktuálně platná opatření v Německu označuje za nedostatečná, a dokonce navrhl částečný zákaz vycházení pro tamní obyvatele.
„Bavorsko od počátku obecně vybočovalo v tom, že jako první podnikalo celkem radikální kroky. Například deník Handelsblatt ale nyní diskutuje o tom, že jestli teď Söder není věrozvěstem toho, co čeká i zbytek regionů. Bavoři přitom už teď vědí, že zkrátka nemohou počítat s nějakými velkými vánočními oslavami nebo silvestrovskými radovánkami,“ popisuje Jabůrek.
‚Vyhrocené‘ Bavorsko
Kvůli vysokému počtu nakažených koronavirem v neděli mimořádně zasedl bavorský kabinet, který schválil opětovné vyhlášení nouzového stavu i zpřísnění některých opatření. Pokud je v úterý schválí také bavorský zemský sněm, lidé budou moct vyjít ven z domu jen „z pádných důvodů“, tedy k lékaři, do práce, do školy, za sportem, ale také vánočními nákupy.
Karanténa ochránila Německo před nejhorším, ale lyžařská střediska podle Merkelové nemají otevírat
Číst článek
V místech, kde se v posledních sedmi dnech objevuje 200 a více nových případů na 100 000 obyvatel, bude platit zákaz nočního vycházení, na veřejnosti se nebude smět pít alkohol, což platí i pro silvestrovskou noc. Restrikce mají být v Bavorsku mírnější jen mezi 23. a 26. prosincem, kdy se oproti jiným dnům bude moci setkávat více lidí najednou.
Opatření se dotknou i Čechů. Od středy nejméně do 5. ledna nebude možné do Bavorska jezdit na nákupy, protože bude zakázán takzvaný „malý pohraniční styk“.
„Někteří regionální premiéři dlouhodobě tvrdí, že se Bavorsko chová příliš vyhroceně, Markus Söder se ale snaží být opatrný – i když pokud se podíváme na čísla, Bavorsko bylo paradoxně vždy jeden z nejvíce zasažených regionů s největším počtem obětí. V Německu to je průkopník nových omezení a zákazů, věřím ale, že nyní to ostatní regiony alespoň částečně inspiruje a že si premiéři jiných spolkových zemí uvědomí, že je situace vážná,“ míní Jabůrek.
Že by se bavorského trendu mohly chytit i další spolkové země, naznačují i německá média. Například saský premiér Michael Kretschmer z Křesťansko-demokratické unie (CDU) v neděli uvedl, že by se plánované vánoční rozvolnění mělo upravit zejména v nejhůře zasažených oblastech. Rozhodnutí by podle něj mělo padnout v tomto týdnu.
Hřib: Zhoršující se epidemickou situaci nezavinila Praha. Část problémů způsobil sám premiér
Číst článek
Právě v Sasku počty pozitivně testovaných v posledních dnech rostou z celého Německa zdaleka nejrychleji. List Süddeutsche Zeitung přičítá kritickou situaci v regionu zejména přeshraničnímu styku s Českou republikou, ale také menší ochotě obyvatel dodržovat opatření včetně nošení roušek.
„Sasko se velice rychle stalo nejhorším regionem v Německu. Před reprodukčními čísly, která se ukazují jako zavádějící, nyní Německo dává přednost sledování sedmidenní incidence, tedy počtu nakažených za posledních sedm dní v přepočtu na obyvatele. A v tomto ohledu Sasko nyní raketově roste, v žádném z regionů není vývoj tak dramatický jako právě tam,“ vysvětluje zpravodaj Českého rozhlasu v Německu.
Nakažených přibývá ale také ve spolkových zemích, kde byla situace v porovnání s jinými regiony stabilní, a které tak volaly po zmírnění opatření. Tím je například Šlesvicko-Holštýnsko, které nově překročilo hranici 50 případů nákazy na 100 tisíc obyvatel, a zařadilo se tak mezi rizikové oblasti.
Situace v nemocnicích
Znepokojení nad aktuální epidemickou situací v pondělí dala najevo také vláda Angely Merkelové. Podle mluvčího kabinetu Steffana Seiberta jsou nejnovější statistiky „důvodem k obavám“, počty nakažených nejenže zůstávají vysoké, ale dokonce rostou. Zpřísnění opatření, k jakému přistupuje například Bavorko, tak Seibert označuje za správnou cestu.
V úterý ráno Institut Roberta Kocha (RKI) ohlásil celkem 12 332 nových případů koronavirové infekce za posledních 24 hodin, to je o zhruba 1000 víc než minulé pondělí. Kvůli menší míře testování ale po víkendu bývají čísla výrazně nižší než koncem pracovního týdne. Například v pátek tak úřady zaznamenaly přes 23 300 pozitivně testovaných, rekordem zůstává 20. listopad, kdy za 24 hodin přibylo 23 648 nových případů nákazy.
Plné nemocnice i fronty sanitek. Covidová realita na Krymu se jeví kritičtěji, než ukazují oficiální data
Číst článek
Přes 20 tisíc se ale denní přírůstek nakažených v Německu dostal už na začátku minulého měsíce, situace se tak začíná odrážet i v tamních nemocnicích. Šéf Německé asociace nemocnic Gerald Gass o víkendu varoval, že počet pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče je o 40 procent vyšší než během jarní vlny pandemie. V některých spolkových zemích jako třeba v Sasku to je dokonce pětkrát víc než v dubnu, menší nemocnice v odlehlejších oblastech tak podle něj musí „necovidové“ pacienty posílat domů.
„Nemocnice v mnoha regionech – zejména v Bavorsku, Berlíně a postupně i Sasku – hlásí ubývající kapacity. Z 27 tisíc připravených lůžek je volných ani ne 5500. K tomu má ale každý stát určitou rezervu, která se dá do týdne připravit. Všechny regiony mají vymyšlené krizové plány a scénáře, jak kapacity dodatečně navýšit. Situace kolem dostupnosti lůžek je tedy vážná, ale nenaráží na skutečné limity,“ podotýká Jabůrek.
Podle Institutu Roberta Kocha se na jednotkách intenzivní péče v současnosti léčí přes 4000 lidí, spíš než s omezenou lůžkovou kapacitou se ale některá zdravotní zařízení potýkají s nedostatkem lékařů a sester, varuje asociace nemocnic.
„Problémem číslo jedna je především personál, který si samozřejmě stěžuje na přepracování. Pracovníci jednotek intenzivní péče mají vlastní svaz, který tlumočí jejich obavy. Dlouhodobě přitom varují, že naráží na dno svých sil a že se situace nedá srovnávat s jarem. Tehdy existovala nějaká naděje, že se situace postupně utlumí, v současnosti ale sestupná tendence vidět není. Zdravotníci proto vědí, že se situace bude dál stupňovat,“ popisuje zpravodaj Českého rozhlasu v Německu.
Situace v 83milionové zemi se ale stále nerovná české realitě, kde je i po poklesu křivek v přepočtu na obyvatele víc nových případů nákazy než v Německu.
Apely Merkelové
Přestože zavádění a případné zrušení opatření mají z velké části v rukou jednotlivé spolkové země, vláda v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou se snaží společný postup koordinovat a po celou dobu trvání pandemie apeluje na veřejnost, aby se chovala zodpovědně.
Boj s covidem u sousedů. V Německu trasují vojáci, Slováci přitvrdili, Polákům dochází optimismus
Číst článek
„Pokud jde o pravomoci, má spolková vláda ruce svázané, vsází proto na komunikaci a apely směrem k veřejnosti. V poslední době není týden, kdy by Angela Merkelová nenabádala lidi k tomu, aby postupovali solidárně. Podle průzkumů veřejného mínění to má stále nemalý efekt. V drtivé většině lidé za opatřeními stojí, odpůrců je stále jen zlomek – podle průzkumu ARD to je zhruba 15 procent,“ říká Jabůrek.
Podle listopadového šetření Deutschlandtrend, které zadává veřejnoprávní televize ARD, je také velká většina Němců (73 %) připravená během vánočních svátků kontakty s příbuznými alespoň částečně omezit. Mezi východním a západním Německem se ale jako tradičně objevují rozdíly.
Zatímco v západní části země plánuje omezit návštěvy příbuzných 78 procent lidí, ve východních spolkových zemích se v tomto smyslu vyslovilo 58 procent dotázaných. Zejména na tuto část populace míří i apely spolkové vlády.
VIDEO: ‚Výjimečná doba si žádá výjimečné hrdiny.‘ Německá vláda nabádá lidi, aby zůstali doma
Číst článek
„Vláda vsází na poměrně široké spektrum komunikačních strategií. Jsou to například videa sdílená na internetu, na nichž hovoří lékaři a zdravotníci z první linie. Je mezi nimi i příběh mladíka, který nikdy neměl zdravotní problémy, v květnu se ale nakazil a od té doby se neustále potýká s dlouhodobými efekty infekce. Tím se vláda snaží ukázat, že to rozhodně není jen záležitost rizikových skupin a že nákaza přináší následky, které nejsou prozkoumané,“ dodává pro iROZHLAS.cz.
Podobně jako v Česku ale osvětová kampaň, která by vysvětlovala vše podstatné o vakcíně proti koronaviru a jejích přínosech, v Německu zatím neprobíhá. Ochotu nechat se očkovat ostatně vyjadřuje většina německé populace – jen 25 procent se podle ARD staví proti.
„Ministr zdravotnictví Jens Spahn vzkazuje, že dokud tady nebude konkrétní očkovací látka, jsou debaty o osvětové kampani předčasné. Chtějí si počkat, která z látek projde, aby znali její funkčnost, a tu následně mohli veřejnosti vysvětlovat. Vakcinační kampaň tedy v Německu zatím neběží, ale už od jara vždy zaznívá, že tuto krizi ukončí jedině vakcína a do té doby se jí nezbavíme. To je základní poselství všech regionálních premiérů i Angely Merkelové, povědomí o nutnosti se očkovat se v Němcích živí dlouhodobě,“ uzavírá Jabůrek.
