Útoků extremistů na německé politiky přibývá. Po výhrůžkách zplynováním rezignoval starosta Estorfu

Arnd Focke, sociálnědemokratický starosta dvoutisícového Estorfu v Dolním Sasku, byl v posledních letech terčem útoků nacionalistů. Poté, co mu někdo loni v prosinci namaloval na auto svastiku, se rozhodl rezignovat. Podobné incidenty nejsou v Německu výjimečné, a to na všech úrovních samosprávy, píše veřejnoprávní Deutche Welle. Podle svazu měst a obcí se s výhrůžkami a jinými formami útoku setkala celá čtvrtina z tisíce oslovených starostů.

Estorf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý starosta Estorfu Arnd Focke z SPD | Zdroj: Profimedia/DPA

Focke byl v čele obce s necelými dvěma tisíci obyvateli celkem osm let, k 31. prosinci loňského roku ale osmačtyřicetiletý starosta na funkci rezignoval, protože už toho podle svých slov měl dost.

„Bylo to bolestivé, ale nutné rozhodnutí,“ řekl Deutche Welle.

Německá kontrarozvědka odvolala svého agenta. Podezřívá ho ze sympatií s pravicovým extrémismem

Číst článek

Politik se dlouhodobě angažoval v pomoci sociálně slabým, bezdomovcům i uprchlíkům, za což byl dlouhé roky terčem různých – především verbálních – útoků. Začalo to výhrůžnými dopisy a nočními telefonáty. Útoky se ale postupně množily a nabývaly různých podob.

Ve schránce například našel útržek papíru se vzkazem, že bude „zplynován jako Antifa“. Jednou z posledních kapek byl podle Fockeho hákový kříž, který mu někdo koncem prosince namaloval na sklo auta.

„Myslel jsem, že jsem na to byl připraven, ale tohle už bylo přes čáru. Útoky se staly příliš přímé a osobní,“ řekl Focke, proč se po dlouhodobém tlaku rozhodl funkci složit.

Situaci dává částečně za vinu nacionalistickým politikům, hlavně z Alternativy pro Německo (AfD), které podezřívá z šíření dříve tabuizovaných názorů. Na druhou stranu ale říká, že by bylo příliš jednoduché svádět vinu jen na AfD.

„Problém je přímo v srdci naší společnosti. Už se nestavíme proti extremismu a nepodporujeme se v boji proti němu. Lidé mohou říkat věci, které by ještě před pěti lety nebyly společensky přijatelné,“ myslí si nyní již bývalý starosta.

„Zklamali jsme ve výchově. Děti a mladiství musí být učeni, že Německo má za sebou minulost, u které nesmíme dovolit, aby se opakovala,“ varuje.

Dlouhodobé útoky

V minulosti byli mnozí němečtí komunální politici terčem násilných útoků nacionalistických radikálů. Podle německých médií jejich počty od roku 2015 rostou a mají souvislost s migrační krizí.

Drážďany vyhlásily ‚stav nacistické nouze‘. Reagují tím na srazy a trestné činy pravicových extremistů

Číst článek

V říjnu 2015 útočník 40centimetrovým loveckým nožem napadl kandidátku na primátorku čtvrtého největšího německého města Kolína nad Rýnem Henriettu Rekerovou. Nezávislá politička na předvolebním shromáždění utrpěla vážná zranění v oblasti krku. Pachatel u soudu uvedl, že se Rekerové chtěl pomstít za její vstřícný postup vůči uprchlíkům.

O dva roky později byl - ze stejných pohnutek a rovněž do krku - bodnut i starosta města Altena Andreas Hollstein z křesťanskodemokratické CDU.

V živé pamětí je i loňská vražda vysoce postaveného úředníka místní správy v Hesensku Waltera Lübckeho (CDU), který byl zastřelen neonacisty před vlastním domem. Podezřelý se vyjádřil, že byl k činu motivován Lübckeho projevy, které odsuzovaly rasismus a islamofobii.

Německý svaz měst a obcí si v loňském roce nechal udělat průzkum, ze kterého vyplývá, že se s výhrůžkami a jinými formami útoku setkala celá čtvrtina z tisíce oslovených starostů.

jgr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme