Německo zvažuje prodloužení činnosti tří jaderných elektráren. Veřejnost spíše souhlasí, říká analytička

Dlouhodobě se německá politika snažila společnost přesvědčit o nutnosti odstavit jaderné elektrárny. Německý kancléř Olaf Scholz poprvé připustil, že se provoz atomových elektráren mohl prodloužit, a to i kvůli cenám energií. Záležet bude na zátěžových testech. Politický obrat ale odmítají Zelení. V poledním vysílání Radiožurnálu o tom mluvila Zuzana Lizcová v z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zuzana Lizcová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

Zuzana Lizcová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy | Foto: Elena Horálková | Zdroj: Český rozhlas

Ještě před několika dny německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ze Zelených v Praze opakovala, že Německo nehodlá na svém odklonu od jádra nic měnit. Na kolik je tedy to Scholzovo vyjádření průlom a nakolik spíš něco jako pokusný balonek? Jak na takový obrat zareaguje veřejnost a vlastně třeba i koaliční partneři?
Řekla bych, že to Scholzovo vyjádření je dalším vyjádřením v diskusi, která v Německu probíhá už dlouhých několik měsíců. Je to samozřejmě vyjádření důležité z toho důvodu, že zaznělo už u spolkového kancléře. A naznačuje, že skutečně německá spolková vláda se přiklání k tomu, že je otevřená k diskusi o bezpečnosti německých dodávek elektrické energie. A právě tedy chce celou soustavu podrobit novému zátěžovému testu a na základě jeho výsledků dále debatovat o tom, zda by prodloužení činnosti stále ještě v provozu stávajících jaderných elektráren dávalo smysl.

Scholz připustil smysl prodloužení životnosti jaderných elektráren, možnost dosud odmítal

Číst článek

A jak jsou rozložené síly pro a proti prodloužení provozu jaderných elektráren ve vládě, v opozici, mezi zástupci zemských vlád a vlastně i průmyslu?
Je to poměrně komplikované. Jak víme, německá spolková vláda se momentálně skládá ze tří stran. Liberální FDP, dá se říci, že je jako celek pro prodloužení činnosti těch stávajících jaderných elektráren. Sociální demokracie je v tomto ohledu rozdělená. Někteří její politici signalizují, že jsou diskuse otevření, jako ostatně i zmíněný kancléř Scholz.

Samozřejmě nejvíce proti je Strana zelených, která má ve svém DNA odpor vůči jaderné energetice a je pro ni vůbec nejtěžší o tomto tématu diskutovat nebo tu dosavadní strategie přehodnotit.

Citovaná Annalena Baerbocková uváděla, že Německo potřebuje dodávky tepla, které se zajišťují pomocí plynu, takže na to jaderná energie nemá vliv. Dává věcně smysl, aby se Německo vracelo k atomu?
O tom se vede velmi složitý spor. Někteří odborníci říkají, že to smysl dává, protože jakékoli ušetření je v současné situaci vhodné. Ostatně plyn zajišťuje v současné době také výrobu asi 15 procent německé elektrické energie, takže z tohoto ohledu by to dávalo smysl. Zase jiní odborníci nebo částečně i ti samí upozorňují, že vlastně nejde jedna ku jedné nahradit výkon plynových elektráren, že v tom zkrátka jsou technické překážky.

Navíc tyto jaderné elektrárny v současné době v celoněmeckém měřítku zajišťují produkci asi jen šesti procent elektrické energie. Potom se tedy vede spor o tom, jestli to vůbec dává smysl z ekonomického slova smyslu a jestli by se nevyplatilo přijmout jiná opatření pro to, aby se spotřeba elektrické energie snížila.

Lipavský: Evropská solidarita zafunguje. K čemu bude Německu plyn, když budou české továrny stát?

Číst článek

Například deník Die Welt citoval Frank Mastiauxe, předsedu představenstva koncernu EnBW, podle něhož by šlo prodloužit životnost elektráren jenom na několik týdnů. V delším časové období by prý bylo třeba objednat nové články, což by mohlo trvat 12 až 18 měsíců. Prostě je to komplikovaná věc. Ale jak se k případnému přehodnocení energii ve Spolkové republice slaví německá veřejnost?
Pokud se podíváme na aktuální průzkumy veřejného mínění, tak z nich vyplývá, že německá veřejnost si většinově nepřeje to, aby se nějak přehodnocovala německá klimatická politika, která se vyznačuje obratem k obnovitelným zdrojům energie. Konkrétně průzkum pro německého veřejnoprávního vysílatele ARD v poslední době konstatoval, že více než polovina Němců si nepřeje, aby ekologická politika ustoupila do pozadí. Asi 40 procent by bylo pro.

A pokud se podíváme na samotné jaderné elektrárny, tak celkově asi 70 procent Němců v současné době v průzkumech dává najevo, že by byli otevření myšlence prodloužení fungování stávajících jaderných elektráren. A poměrně menší část tedy říká, že by byli proti.

Tomáš Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme