Scholz připustil smysl prodloužení životnosti jaderných elektráren, možnost dosud odmítal
Německý kancléř Olaf Scholz ve středu připustil smysl prodloužení životnosti tamních jaderných elektráren. V Německu vloni jaderné elektrárny vyrobily 65,37 terawatthodiny elektrické energie, což představuje asi 13,3 procenta veškeré elektřiny vyprodukované v Německu. Vyrábělo ji šest elektráren, z nichž tři byly odstaveny ke konci roku 2021, a další tři měly ukončit činnost na konci letošního roku.
Pří návštěvě závodu německý kancléř uvedl, že by mohlo být vhodné prodloužit provoz tří jaderných elektráren, které by podle dosavadních plánů měly přestat vyrábět elektřinu na konci letošního roku. Záležet bude na výsledcích nových testů odolnosti německého energetického odvětví, které budou známy v příštích týdnech, uvedla agentura AFP.
Scholz úvahy o prodloužení životnosti jaderných elektráren zdůvodnil pomalejším rozvojem obnovitelných zdrojů. V tom podle něj zaostává například Bavorsko, kde jedna jaderná elektrárna stojí.
Zpochybněný plán
Situace v Záporožské elektrárně je extrémně nestabilní, varuje šéf agentury pro atomovou energii
Číst článek
V zemi jsou nyní v provozu tři jaderné elektrárny: Emsland v Dolním Sasku, Isar 2 v Bavorsku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku. Provozují je energetické společnosti EnBW, RWE a E.ON. Podle platných zákonů musejí být tyto elektrárny uzavřeny nejpozději do 31. prosince 2022.
Na začátku letošního roku byl však plán na odchod od jaderné energetiky zpochybňován v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu, která ohrožuje zásobování Německa plynem. Německá vláda nyní čelí rostoucímu tlaku, aby odchod od jádra odložila. Na přehodnocení plánů na ukončení provozu tří zbývajících jaderných elektráren trvá nejen konzervativní opozice CDU/CSU, ale i někteří partneři Německa v Evropské unii. Kromě toho se ozývají hlasy, aby kabinet prověřil i možnost opětovného spuštění tří reaktorů, které byly odstaveny na konci loňského roku.
Podle odborníků by tak v Německu mohly být znovu uvedeny do provozu tři jaderné elektrárny odstavené vloni: Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku.
Otázka týdnů
Podle nedávného prohlášení ředitele sdružení certifikačních společností TÜV Joachima Bühlera by opětovné zprovoznění reaktorů „nebylo otázkou let, ale spíše několika měsíců nebo týdnů“. Jde podle něj především o otázku politické vůle.
Evropské státy se bojí zastavení plynovodu Nord Stream 1. Německo už se připravuje na nejhorší
Číst článek
Rozmach atomové energetiky Německo zažilo po ropných krizích v 70. letech. První jaderný reaktor sloužící k výrobě elektřiny spustili vědci z Technické univerzity v Mnichově v roce 1957 v Garchingu. První komerční jaderné elektrárny ve Würgassenu a Stade zahájily provoz v roce 1971, respektive 1972.
Nedůvěra vůči jaderné energetice mezi německými politiky i veřejností narostla po vážných nehodách jaderných elektráren v americkém Three Mile Island (1979) a v ukrajinském Černobylu (1986).
Vlády Helmuta Kohla proto v 80. letech už výstavbu dalších jaderných zdrojů nenavrhly. Poslední německá jaderná elektrárna v Neckarwestheimu byla dokončena v roce 1989.
Otázka ústupu od jaderné energetiky se v Německu stala aktuální po nástupu červeno-zelené koalice v říjnu 1998. Zástupci vlády a německého energetického průmyslu podepsali v červnu 2001 dohodu o postupném ukončení provozu jaderných elektráren.
Dohoda stanovila, že od začátku roku 2000 mohou německé jaderné zdroje vyrobit už jen 2600 terawatthodin elektrické energie. Při tehdejším výkonu to znamenalo, že v průměru neměla žádná elektrárna překročit stáří 32 let a poslední reaktor měl být odpojen v roce 2021.
Reakce na nehody
V září 2010 se vládní koalice křesťanských demokratů (CDU/CSU) a svobodných demokratů (FDP) dohodla na prodloužení životnosti jaderných bloků až do roku 2036. V reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima ale vláda o rok později změnila názor a v květnu 2011 se dohodla na uzavření všech jaderných elektráren v zemi nejpozději do roku 2022.
Největší dovozce ruského plynu v Německu čelí krizi, vláda převezme téměř třetinový podíl
Číst článek
S tím nesouhlasila trojice provozovatelů - firmy E.ON, RWE a Vattenfall - především kvůli rychlosti změny. Německá vláda podle nich porušila jejich ústavou garantovaná práva, a proto se obrátily na ústavní soud. Ten v prosinci 2016 rozhodl, že firmy mají nárok na odškodnění.
Na základě vládního plánu z roku 2011 bylo ještě v témže roce odstaveno osm z celkem 17 tehdy fungujících jaderných elektráren v zemi, dalších 19 již tehdy bylo definitivně odstaveno.
Tehdejší kancléřka Angela Merkelová uvedla, že země se chce zaměřit na získávání energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2015 skončil provoz reaktoru v bavorském Grafenrheinfeldu, o dva roky později také jaderná elektrárna Gundremmingen B a v roce 2019 Philippsburg 2.
